Přeskočit na obsah

Co přinesl protest lékařů? Hlavně sliby, ale také změnu myšlení

nemocnice
Ilustrační obrázek. Zdroj: iStock

Navýšení platů a mezd, redukce maximálního množství přesčasových hodin a spousta příslibů v oblastech pracovních podmínek a specializačního vzdělávání. To jsou hlavní „úspěchy“ loňské protestní akce lékařů. Co bude dál? A nevrátí se nakonec všechno do starých kolejí? Tyto otázky diskutovali lékaři na konferenci Medidays 2024, kterou už druhým rokem pořádají spolky Mladí lékaři a Mladí lékárníci. Na tom, zda byla akce skutečně úspěšná a jestli se sliby promění ve hmatatelnou změnu poměrů v českém zdravotnictví, se mladí lékaři neshodnou. Shoda však panuje na tom, že akce jednoznačně přinesla změnu myšlení lékařů, kteří jsou dnes více než kdy jindy připraveni důsledně hájit své zájmy, ale také se aktivně podílet na detoxikaci pracovního prostředí v českých nemocnicích.

O diskusi na téma platy a přesčasy ve zdravotnictví byl na letošních Medidays zdaleka největší zájem. Podstatnou část auditoria přitom tvořili studenti všeobecného lékařství 5. a 6. ročníků a mladí lékaři ve specializačním vzdělávání. Úvodního vystoupení se ujal strůjce loňského protestu a současný viceprezident České lékařské komory Jan Přáda, který zhodnotil výsledky celé akce. Mezi hlavní úspěchy patří změna legislativy v oblasti přesčasů, která byla spouštěčem loňské protestní akce. Lékaři ale získali také garance ohledně postgraduálního vzdělávání, zejména pokud jde o přímo řízené organizace. Pro mnohé sporným, přesto však hmatatelným úspěchem je také navýšení platů a mezd, které se i v důsledku zapojení zdravotnických a lékařských odborů stalo mediálně dominantní součástí vyjednávání lékařů s Ministerstvem zdravotnictví. Žádné výraznější systémové změny však protest lékařů prozatím nepřinesl, spíše řadu příslibů, které by potenciálně mohly vést k výraznější změně poměrů v českém zdravotnictví.

„Definitivní resumé budeme moci udělat až v následujících měsících, nebo spíše letech. Protože ne vše se dá udělat rychle,“ přiznal Jan Přáda, podle něhož je mnohem podstatnější, že akce vedla ke změně myšlení lékařů. „Spousta lidí si uvědomila, že koleje, ve kterých jsme jako lékaři jeli a vyrůstaly v nich generace před námi, se mohou změnit. Jde to dělat i jinak,“ poznamenal s tím, že pro budoucnost je důležité, aby si lékaři nový mindset udrželi, nenechali se vydírat a uměli říci ne. „My teď víme, na co máme nárok, na co má nárok náš zaměstnavatel, co můžeme dělat dobrovolně a co dělat nemusíme,“ shrnul Přáda.

Kočí: Zákoník se bude porušovat dál

Skeptický až kritický byl v hodnocení protestní akce předseda spolku Mladí lékaři Martin Kočí, podle něhož byla celá iniciativa formulována vágně a i jednotliví účastníci protestu měli rozdílné vize. Úspěch v podobě redukce přesčasů zpět z 832 na 416 hodin je podle Kočího sporný. „Objektivně a měřitelně se v tom systému nestalo nic, co by znamenalo, že lidi už nebudou mít více než 416 hodin přesčasů. Domnívám se, že se bude pokračovat v porušování zákoníku práce,“ myslí si Kočí, podle něhož však bude v této fázi záležet primárně na samotných lékařích. „My sami jsme ti, kteří rozhodují o tom, kolik budeme pracovat. Já jsem výpověď z přesčasů nad 150 hodin podal už před dvěma roky…,“ poznamenal Kočí.

S tím do jisté míry souhlasí i Jan Přáda, podle kterého existence žádného zákona nezaručí jeho dodržování. „Existovalo zastropování na 416 hodin, existovala spousta zákonů, které se ve zdravotnictví porušovaly. A proč? Jednak kvůli naší nevědomosti a jednak kvůli naší ochotě nechat si to líbit. To je něco, co musí skončit, a bude strašně moc záležet na vás absolventech,“ apeloval na auditorium mediků a mladých lékařů Jan Přáda a přiznal, že nejlepší metodou vedoucí k detoxikaci pracovního prostředí může být „hlasování nohama“. „Od toho je zkušební doba. Když zjistíte, jak to funguje, tak můžete po měsíci říct zaměstnavateli na shledanou. Bez toho ten pokřivený a toxický systém nezměníme, ať už je legislativa jakákoli. Kdybychom si řekli, že po dálnici se může jezdit 130, nikdo by to nehlídal a nikdo by to nebyl ochoten dodržovat, tak je úplně jedno, jak to bude nastaveno,“ zdůraznil Přáda.

Dalším sporným úspěchem byl způsob, jakým došlo ke zvýšení platů a mezd lékařů. Podle Martina Kočího by bylo vhodnější, pokud by došlo k navýšení tabulek o deset procent místo úhradového dodatku. „Pan ředitel VZP si tím asi prodloužil mandát, protože za chvíli bude nové výběrové řízení a je potřeba být s vládou zajedno,“ poznamenal Kočí s tím, že ostatní pojišťovny se k VZP zcela logicky nepřipojily. „Bylo by sice lepší, kdyby se tabulka zvýšila o deset procent, 15 000 pro atestovaného lékaře však není málo peněz a považuji to za úspěch. Je to ale jenom na rok a nevíme, co bude za rok,“ vyjevil své obavy Kočí.

Michálek: Navýšení platů je udržitelné

Tyto pochybnosti za ministerstvo následně mírnil přítomný ředitel odboru přímo řízených organizací Jan Michálek, který připomněl, že navýšení se realizuje prostřednictvím osobních příplatků, eventuálně mimořádných čtvrtletních odměn, které nelze lékařům bezdůvodně snížit nebo sebrat. „Zaměstnavatel by musel unést důkazní břemeno a prokázat, že svou práci děláte špatně, aby vám to dokázal snížit. Takže nepředpokládám, že je to jen na rok, je to napořád,“ ujistil Michálek přítomné lékaře a budoucí absolventy lékařských fakult. Jak ovšem upozornil ředitel Nemocnice Český Krumlov Vojtěch Remeň, v nemocnicích, které nezřizuje Ministerstvo zdravotnictví, může být situace složitější. „To navýšení o patnáct tisíc pokryje úhradový dodatek zhruba jen z třetiny, takže zbytek musí nemocnice pokrýt ze standardního navýšení úhrad. Trošku to v nemocnicích destabilizuje sociální smír, protože my jsme nemohli rozhodnout, jakým způsobem rozvrstvíme navýšení platů, bylo nám to delegováno. A za rok budeme muset ty peníze generovat znovu. Do budoucna může být problém, že to v každé nemocnici bude jinak, protože každá nemocnice je jiná,“ uvažoval Remeň o navyšování platů a mezd v následujících letech s ohledem na ostatní zaměstnance nemocnic. Jak ale připomněl náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník, který na Medidays zastoupil Vlastimila Válka, jednou z legislativních priorit ministerstva bude v tomto roce příprava nové normy pro odměňování zdravotníků, která by mohla vše změnit. „Je před námi výzva, jak odměňování lékařů stabilizovat. Ideálně nějakou vlastní normou. Na jaře se proto budeme bavit s Českou lékařskou komorou a odbory o nové legislativě, která by upravovala odměňování ve zdravotnictví,“ zopakoval slib náměstek ministra a přiznal, že dosud se systém především k mladým lékařům nechoval zrovna přívětivě. „Budu zcela otevřený a kritický k nám samotným. Poslední dvě dekády byl v našem systému zejména mladý lékař brán jako spotřební zboží. Spoléhalo se na to, že má svou práci rád, má rád lidi a všechno vydrží. A to se změnilo. Myslím, že to je už jasné i těm starším. A právě tento mindshift, za který jsme rádi, bude hybatelem změn, ve kterých chceme pokračovat,“ uzavřel Pláteník.

Doporučené

Proč mají dětští psychiatři tolik práce?

27. 2. 2024

Je důvodem současného přetížení dětských psychiatrů nárůst těžkých případů, nebo spíše chybějící mezičlánky zajišťující včasnou a odbornou péčí o…

Proč transformovat síť nemocnic

23. 2. 2024

Nedostatek personálu, tlak na větší efektivitu, ale i vývoj medicíny a požadavky na kvalitu. To je jen několik důvodů, proč se změnám na mapě…