Přeskočit na obsah

Elektronizací ke kvalitě? Ministerstvo představilo svůj záměr

Ministerstvo zdravotnictví předložilo 11. ledna k připomínkám věcný záměr zákona o elektronizaci zdravotnictví. Buduje centrální infrastrukturu a pravidla pro všechny hráče. „Elektronizace ve zdravotnictví probíhá, nicméně děje se tak živelně, není řízená, nemá určená centrální pravidla, postupy, standardy, a to včetně bezpečnostních. Ty je nezbytné nastavit na centrální úrovni a umožnit tak řízený a bezpečný rozvoj elektronizace zdravotnictví v ČR,“ uvádí autoři ve svém návrhu věcného záměru zákona.

Vzniknout má Národní centrum elektronického zdravotnictví jako organizace podřízená ministerstvu zdravotnictví. To bude mimo jiné certifikovat softwarové produkty, že odpovídají standardům.

Vedení elektronické dokumentace bude nejen rovnocenné papírové dokumentaci, ale má být po zhruba deseti letech přechodného období pro poskytovatele zdravotních služeb povinné. Záměr zákona počítá se zřízením centrální služby pro sdílení elektronické zdravotní dokumentace. Nebo také s centrálním elektronickým indexem, ze kterého lékař zjistí, u jakého poskytovatele je o daném pacientovi vedena další dokumentace, aby si ji mohl vyžádat. Zákon má přinést regulaci elektronických osobních zdravotních záznamů pacientů. Ty sice budou poskytovat soukromé firmy, budou ale muset splnit konkrétní náležitosti.

 

Zákon o elektronizaci zdravotnictví a související prováděcí předpisy budou zdravotnickým pracovníkům zejména garantovat:
  • Jednodušší přístup k validní zdravotní dokumentaci jejich pacientů
  • Základní nástroje a služby elektronického zdravotnictví s garancí státu
  • Garanci bezplatné identity zdravotnického pracovníka včetně vydání příslušného technického prostředku napříč poskytovateli zdravotních služeb a informačními systémy
  • Možnost bezpečného sdílení zdravotní dokumentace splňující veškeré legislativní požadavky

Kromě toho bude stát sám zajišťovat systém emergentních pacientských záznamů. Udržovat emergentní pacientský záznam aktuální bude pro registrující všeobecné praktické lékaře a praktické lékaře pro děti a dorost povinné, pokud pacient vedení tohoto emergentního záznamu neodmítne.

Záměr zákona zároveň předpokládá zřízení Národního centra pro Klinické doporučené postupy (KDP). „V ČR nechybí kapacita a erudice odborné veřejnosti k tvorbě KDP, avšak nejsou nastaveny závazné standardy jejich koncepční tvorby a zejména standardy pro akceptaci (publikaci) a následné implementaci KDP v klinické praxi a v úhradových mechanismech,“ uvádí se v důvodové zprávě z věcnému záměru. Databáze odborně garantovaných klinických doporučených postupů má pomoci zkvalitnit a standardizovat zdravotní služby. Má být veřejná a propojená s Národním zdravotním informačním systémem (NZIS). Na základě centrálních dat NZIS by pak bylo možné hodnotit dodržování klinických doporučených postupů jednotlivými poskytovateli napříč zdravotnickým systémem. „Zákonem regulovaná elektronizace zdravotnictví představuje významnou příležitost rovněž pro oblast standardizace procesů spojených s vlastním poskytováním zdravotních služeb,“ vysvětluje návrh. „Spojením jednotlivých datových zdrojů NZIS tak bude možné získat ucelený obrázek o stavu poskytované péče bez zvyšování nároků na „self-reporting“ poskytovatelů péče

Další část záměru zákona o elektronizaci hovoří o povinnosti poskytovatelů zveřejňovat výsledné hodnoty indikátorů kvality tak, aby byly veřejně dostupné občanům. „Většina takových ukazatelů bude získána z již existujících centrální zdrojů dat a nebude administrativně zatěžovat odborný zdravotnický personál,“ uvádí se v návrhu. „Poskytovatelé zdravotních služeb budou mít garantovaný stejný a spravedlivý proces zveřejňování indikátorů a nebude hrozit riziko jednostranných či selektivně zveřejňovaných informací, které by mohly určité subjekty poškodit či znevýhodnit,“ uvádí autoři návrhu jako výhodu povinného zveřejňování hodnot indikátorů. Zákon má přímo vyjmenovat jaké indikátory kvality se budou používat.

Věcný záměr zákona o elektronizaci zdravotnictví má připomínkovat široké plénum organizací včetně krajů, odborů, zaměstnavatelů, komor ve zdravotnictví a různých úřadů. Svoje názory mají poslat do 1. února.

 

Očekávané centrální náklady
Vybudování infrastruktury elektronizace zdravotnictví (projekt Integrované datové rozhraní resortu IDRR, jehož řešitelem je ÚZIS ČR): přibližně 300 mil. Kč
Náklady na následnou údržbu, obnovu a zajištění provozu u centrálních služeb IDRR: 30 mil. Kč ročně na obnovu infrastruktury + 15 mil. Kč za služby dodavatelů softwaru
Národní centrum elektronického zdravotnictví: 56,5 mil. Kč
Národní kontaktní místo pro elektronické zdravotnictví: 8,6 mil. Kč
Národní centrum pro medicínskou nomenklaturu a klasifikace: 26,4 mil. Kč
Národní centrum Klinických doporučených postupů: 15,6 mil. Kč
Vydání identitních profesních karet zdravotnických pracovníků 125 – 150 mil. Kč

 

 

Čtěte také

 

 

 

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Jak lékaři vnímají resilienci

3. 12. 2024

Součástí  Brněnských onkologických dnů jsou již tradičně i psychologické bloky. Letos se jeden z nich zaměřil na problematiku resilience v obtížné…