Nemocnice se obávají dalšího zvyšování platů

Loňský precedens, kdy poprvé uzavřelo dohodu o úhradu péče se zdravotními pojišťovnami v rámci dohodovacího řízení všech třináct segmentů, vyvolává očekávání. Podaří se dohoda i letos? Velké pochybnosti o tom vyjadřují zástupci nemocnic.

Úhrady a platy souvisejí, varují nemocnice

Do systému veřejného zdravotního pojištění má příští rok podle odhadů přibýt zhruba dvacet miliard, z toho sedm miliard spolknou nutné výdaje jako inovace, léčebné konopí nebo konec evropských dotací na psychiatrickou reformu. Zdravotní pojišťovny tak plošně nabízejí jako základ čtyřprocentní nárůst úhrad.

Podle předsedy Asociace českých a moravských nemocnic Eduarda Sohlicha by sice čtyři procenta navíc mohla stačit, ale jen kdyby se nezvyšovaly tabulkové platy. A v tom může být velká komplikace pro dohodu. O tom, jestli se budou měnit platové tabulky, totiž nemůže být do konce dohodovacího řízení jasno. Zdravotnické odbory už avizovaly, že budou plošný nárůst žádat. O tabulkách přitom nerozhodují ani zdravotní pojišťovny, se kterými se uzavírá dohoda v dohodovacím řízení, ani ministerstvo zdravotnictví, která pak vydává úhradovou vyhlášku, ale vláda na návrh ministerstva práce a sociálních věcí.

Pokud by odbory prosadily růst platových tabulek o deset procent, potřebovaly by jen nemocnice akutní péče o 7,5 miliardy víc, což by spolu s inflací pokryl nárůst úhrad o devět procent, uvedl Sohlich. „Existuje velký tlak odborů na další navýšení platů v roce 2020. Pokud bude úspěšný, potřebujeme minimálně devět procent navýšení. Je otázka, jestli vůbec v dohodovacím řízení dospějeme k nějaké dohodě,“ uvedl Sohlich. Jak říká, nemocnice nechtějí, aby na ně zbyl Černý Petr financováním nečekaného nárůstu platů. Poznamenal také, že nemocnice jsou jediný segment, kterému politici mluví do odměňování zdravotníků.

Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek upozorňuje, že platy a úhrady jsou dvě oddělené věci a zdravotní pojišťovna nemůže platy řešit. Podle jeho názoru by odbory měly své požadavky směřovat k jednotlivým nemocnicím. „Role odborů je zastupovat práva zaměstnanců vůči svému zaměstnavateli. Rolí odborů není politika. Odbory by měly vykonávat to, co mají. Měly by bojovat za zaměstnance vůči zaměstnavatelům. Zdravotní pojišťovny nehradí platy personálu, hradíme poskytnutou zdravotní službu. Proto při vyjednávání můžeme diskutovat o výši úhrad za zdravotní služby, ale je irelevantní, abychom diskutovali o platech zdravotníků,“ uvádí ředitel Kabátek. „Existuje celá řada poskytovatelů zdravotních služeb, kteří by už dnes při stávající úrovni úhrad mohli navýšit platy zdravotníků. Je škoda, že odbory s těmito zařízeními nejednají. Pak je tu také celá řada těch, která na to nebudou mít, ani když navýšíme úhrady o deset procent. Ptejme se, fungují tedy efektivně? Nejsem ten, kdo by jejich efektivitu chtěl hodnotit, to by měli jejich zřizovatelé a vlastníci,“ dodává Kabátek.

Přesto není skeptický a věří, že je možné i v segmentu nemocnic uzavřít dohodu o úhradách. „Současné informace z probíhajícího dohodovacího řízení jsou spíše příznivé a zdá se, že dohoda je možná. I díky tomu, že do systému vstupuje dvacet miliard navíc – a to není málo. Nemyslím, že jsou méně příznivé podmínky pro dohodu,“ uvedl Kabátek 29. dubna.

Na to, aby se platové tabulky pro příští rok ve zdravotnictví nezvyšovaly, apeluje i ministerstvo zdravotnictví. „Měli bychom nechat růst nemocnice slušně. Třeba o čtyři pět procent, což není málo. A měli bychom nechat na managementech jednotlivých zařízení, aby uspokojily ty nároky, které se jim jeví jako akutní,“ myslí si náměstkyně ministra zdravotnictví pro ekonomiku a zdravotní pojištění Helena Rögnerová. „V platech už jsme se dostali na velmi pěkná čísla. Lékaři dostávají 2,5násobek, někde i trojnásobek průměrné mzdy. I sestry se dostávají nad průměrnou mzdu dost výrazně. Tím, že byly platy zvyšovány pět let po sobě, nemocnice se úplně vybydlely. Vše šlo jen do platů. Setkáváme se s tím, že nemocnice nemají na údržbu, na opravy, dokonce ani nemají na spoluúčast k dotacím z evropských fondů. Dostávají se do neřešitelných situací,“ uvedla Rögnerová.

Odbory ale upozorňují, že v mnoha regionálních nemocnicích na průměrné platy zdravotníci nedosáhnou. A také na to, že jsou průměrné platy stále velmi závislé na přesčasové práci.

Nové DRG možná za rok…

Součástí dohody by pro příští rok podle Rögnerové mohl být malý vzorek nemocničních služeb hrazených podle nového DRG. „DRG je na samém startu uplatnění. Vývoj byl završen, v letošním roce se nasmlouvaly signální kódy pro vyhodnocení vykazování. V příštím roce budeme přinejmenším mít metodiky. V roce 2021 už určitě nějaká část podle DRG hrazená bude. Pan ministr by si přál, aby i v roce 2020 malý vzorek péče, která je homogenní, byl hrazen podle DRG a ukázal, co to do budoucna přinese,“ uvedla Rögnerová.

Ladislav Friedrich, prezident Svazu zdravotních pojišťoven, na konferenci Academy of Health Care Management v dubnu poznamenal, že na nemocniční segment jde už více než polovina veškerých výdajů na zdravotní služby a jeho podíl dál roste. Nepovažuje to za efektivní. „Bez emocí, růst nákladů v segmentu lůžkové péče je zásadní problém. Současná cena nevytváří tlak na restrukturalizaci zdravotní péče,“ prohlásil Friedrich.

Podle něj velké systematické změny nepřinese ani probíhající dohodovací řízení. „S ohledem na stav příprav nového DRG nelze ani pro rok 2020 očekávat reálnou úhradu. ÚZIS nám připravil sofistikovaný pohled, jak by DRG Restart mohl vypadat. Jsem hluboce přesvědčen, že zavádění úhrad DRG není problém kvality toho nástroje, ale je to zásadní politický problém. Dokud nepřijmeme premisu, že skutečně chceme za srovnatelné výkony hradit srovnatelnou cenu, nikdy žádné DRG nezavedeme,“ dodal Friedrich. Podle jeho údajů přes všechny proklamace o sbližování základních sazeb jednotlivých nemocnic zatím přetrvávají rozdíly. V letech 2015, 2016 i 2017 byl rozptyl u jednotlivých nemocnic podobný, od 27 tisíc po 45 tisíc.

Ambulance chtěly až sedm procent

Ambulantním specialistům zdravotní pojišťovny nabídly nárůst úhrad o čtyři procenta s pokračováním stávajících úhradových mechanismů. Zdravotní pojišťovny počítají se zachováním platby podle PURO (průměrná úhrada za výkony podle sazebníku na jednoho unikátního pojištěnce). U některých homogenních skupin pacientů jsou připraveny diskutovat o platbě výkonovým způsobem.

Zástupci ambulantních lékařů ale požadovali pro ty lékaře, kteří budou plnit domluvené parametry, nárůst až o sedm procent. Jedná se také o promítnutí změn sazebníku v dermatologii a ORL. Ceny v sazebníku v těchto oborech sice rostly, ale do příjmů lékařů se to kvůli regulacím dosud naplno neprojevilo. Podle rady Sdružení ambulantních specialistů by se dalo uvažovat o rozšíření bonifikací pro ambulance s objednávkovým systémem, pro ty, které přijímají nové pacienty, a na podporu elektronické komunikace specialistů se zdravotními pojišťovnami.

Zdroj: MT