Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Neděle 21. červenec 2019 | Svátek má Vítězslav
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

OECD doporučuje: zvyšte příjmy zdravotnictví a efektivitu

Foto: Shutterstock

OECD doporučuje: zvyšte příjmy zdravotnictví a efektivitu

Medical Tribune 22/2018
12.11.2018 08:48
Zdroj: MT
Autor: Adéla Čabanová
Aby bylo financování zdravotnictví v budoucnu udržitelné, měly by se zvýšit příspěvky OSVČ, platby ze státního rozpočtu i spoluúčast. Posílit příjmy by mohly vyšší daně z tabáku a alkoholu, ke zvážení jsou i daně z cukru nebo tučných potravin.

Taková doporučení dala České republice OECD v jednom ze svých nejpodrobnějších reportů o zdravotnictví.


Doporučení OECD a pozice Česka k nim zazněla na konferenci v Praze začátkem listopadu. Zmíněná opatření by měla pomoci obrnit systém proti výkyvům. Dosud je totiž podle mezinárodního srovnání příliš závislý na zdanění zaměstnanců. „Zvýšení a rozšíření spoluúčasti může podpořit nákladově efektivní spotřebu zdravotní péče,“ připomíná dále zpráva. „Finanční spoluúčast lze rozšířit, avšak v případě léčiv a zubní péče snížit,“ navrhuje OECD.

Vláda s žádným zvyšováním spoluúčasti nepočítá. „Je to téma politicky senzitivní. Do budoucna budeme muset hledat i další zdroje. Jsou to ale věci, které musejí být řešeny napříč politickými stranami. Ta debata nás bezesporu čeká a chtěl bych ji otevřít,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Adam Vojtěch, Petr Gandalovič, Falilou Fall

Petr Gandalovič, Adam Vojtěch, Falilou Fall. Foto: MZ ČR

Jak naznačil Jakub Haas, který má na ministerstvu financí, odboru financování kapitol státního rozpočtu, na starosti zdravotnictví, vláda by mohla uvažovat o přeskupení spoluúčasti, pokud by zátěž obyvatel zůstala stejná. „Mohli bychom souhlasit s tezí, že by zvýšení spoluúčasti mohlo podpořit efektivní čerpání zdravotní péče. Nicméně politická dohoda je jednoznačná a zní tak, že vláda nebude zvyšovat spoluúčast. Jestliže projde legislativním procesem nová regulace zdravotnických prostředků, je otázka, když se v této oblasti bude spoluúčast snižovat, jestli by se nemohla jinde zavést,“ soudí Haas.

Ani další nápady, jak posílit příjmy od státu, Haas nepodpořil. S výjimkou zvyšování daní z tabáku, se kterým se počítá. „Chceme zavést automatickou valorizaci plateb za státní pojištěnce, návrh zákona je v připomínkovém řízení,“ doplnil Vojtěch. Do konce roku chce návrh předložit vládě.

Čtěte také

OECD tvrdí, že v českém zdravotnictví je také prostor pro zlepšení efektivity. Úhradová vyhláška, kterou každoročně vydává ministerstvo zdravotnictví, brání podle zprávy zdravotním pojišťovnám hledat a nasmlouvávat efektivnější poskytovatele a navázat ceny na výkon. „Systém postrádá řádné motivační mechanismy a cenovou signalizaci, což naznačuje, že existuje značný prostor pro zvyšování efektivity a kvality systému,“ píše se ve zprávě.

V Česku podle zprávy chybějí ukazatele výsledků zdravotních služeb, které by se měly využívat ke kontrole kvality služeb, k porovnávání výkonnosti nemocnic a k placení poskytovatelům služeb za výsledky.

Ministr Vojtěch vnímá zprávu OECD jako potvrzení svých dosavadních kroků, ať už podpory projektu DRG Restart, podpory dohody mezi pojišťovnami a poskytovateli, nebo chystané reformy primární péče. „Chceme měřit kvalitu péče a na základě kvality péči v rámci českého zdravotnictví hradit,“ zmínil Vojtěch.

Prostor pro zlepšení efektivity vidí autoři zprávy v nemocničním sektoru. Jak známo, počet nemocničních lůžek je v Česku vysoko nad průměrem zemí OECD. Více lůžek měly v roce 2015 Polsko, Maďarsko, Rakousko, Německo, Korea a Japonsko. Dalších 28 zemí si vystačí s nižším počtem nemocničních lůžek než Česká republika. Zároveň je u nás třetí nejvyšší počet hospitalizací. S průměrnou délkou hospitalizace 9,3 dne je Česko ze 35 uvedených zemí na šestém místě. Déle leží v nemocnici jen pacienti ve Finsku, Maďarsku, Francii, Koreji a Japonsku. Míra využití lůžek se blíží průměru OECD (viz grafy 1–3). Z těchto dat autoři zprávy usuzují, že by se počet nemocničních lůžek v Česku mohl ještě snížit. „Zdá se, že namísto posunu směrem k denní péči jsou pacienti hospitalizováni s cílem udržet vysokou míru obsazenosti, což naznačuje neefektivní řízení nemocničních zdrojů,“ tvrdí zpráva OECD. „Je tu určité nadužívání. I v jiných zemích se to stává, že se nemocnice, aby nepřišly o lůžka, snaží navyšovat jejich využití, i když to není nutné,“ podotkl spoluautor analýzy Falilou Fall.

S tím polemizovala předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR. Podle ní je dnes výrazně méně lůžek i hospitalizací než v roce 2015, který popisují prezentované tabulky. „Z důvodu personální krize se zavírají některá oddělení, dochází k omezování dostupnosti péče. Nevidíme cestu snižování počtu lůžek jako efektivní, zejména vzhledem ke stárnutí populace. Počet lůžek bude do budoucna spíše potřeba rozšiřovat než utlumovat,“ míní Dagmar Žitníková.

Podle zprávy OECD je vhodné urychlit vývoj nového systému DRG. „Systém odměňování by měl být využit k motivování nemocnic tak, aby usilovaly o zvýšení efektivity. Úhrada na základě globálních paušálů upravených mixem diagnostických skupin nyní představuje hlavní zdroj příjmů nemocnic (více než 70 procent),“ uvádí zpráva.

OECD si všímá toho, že se v Česku zdravotní výsledky výrazně liší podle regionu. „Střední délka života při narození se v různých okresech liší o více než čtyři roky, a to u mužů i u žen,“ uvádí zpráva. Není to přitom dostupností zdravotní péče. S počtem ambulantních lékařů ani s počtem nemocničních lůžek v regionu to nijak nesouvisí. To podle zprávy odráží celkově vysokou dostupnost lékařské péče napříč regiony. Naopak statisticky významná je souvislost střední délky života se vzděláním lidí v regionu. Čím větší podíl obyvatelstva s pouze základním vzděláním, tím nižší střední délka života (viz grafy 4 a 5).

Za zásadní považuje zpráva také prevenci a podporu zdravého životního stylu a zdravotní gramotnosti. Zejména spotřeba alkoholu je v Česku vysoká. Podle odhadů by omezení kouření, alkoholu a zlepšení stravování mohlo vést k prodloužení střední délky života o téměř 3,5 roku. Ještě víc by se prodloužil život ve zdraví.

Čtěte také


Copyright © 2000-2019 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky