Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Pátek 19. duben 2019 | Svátek má Rostislav
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

O cizině sní méně mediků

Daniel Vavřina, foto: MT

O cizině sní méně mediků

11.04.2019 22:46
Zdroj: MT
Autor: ač
Průzkum mezi mediky tvrdí, že jejich zájem o okamžitý odchod za prací do zahraničí chladne. Odejít chce 18,6 procenta českých studentů. Větší zájem o cizinu mají muži.

Oproti roku 2016, kdy se podobný průzkum mezi mediky konal poprvé, je to výrazný pokles plánovaných odchodů. Tehdy naměřili výzkumníci mezi českými mediky 27 procent těch, kteří chtěli pracovat v zahraničí. Vychází to z průzkumu společnosti HealthCare Institute.

V roce 2016 byla průměrná měsíční odměna lékaře podle ÚZIS (včetně přesčasů) 66 tisíc korun. V roce 2017 pak rostly tabulkové platy lékařů o deset procent a průměrná odměna překročila hranici 70 tisíc korun. V roce 2018 tabulky narostly o dalších deset procent, a dále pak v roce 2019 u začínajících lékařů o dalších sedm procent. Právě se zlepšením v odměňování by mohl úbytek mediků, kteří jsou na odchodu, souviset.

„Klíčové pro to, jak studenti medicíny jako budoucí lékaři situaci vnímají, je, jak pozitivně se mění klima po stránce ocenění práce lékařů a zdravotnických pracovníků a možnost vzdělávání,“ myslí si rektor Univerzity Karlovy prof. Tomáš Zima. „I nemocnice musí vytvářet pro mladé lékaře podmínky. Nejhorší je, když zdravotnické zařízení studentovi blokuje přístup ke vzdělávání, na stáže, když umělými překážkami prodlužuje čas do získání atestace. Pak takový lékař hledá místo jinde, ať už v republice, nebo v zahraničí,“ dodal prof. Zima při představení výsledků průzkumu.

Kromě toho ale průzkum i reakce na něj ukazují význam postgraduální přípravy. „Data jsou slibná. To, že vysoké procento našich mediků se rozhoduje zůstat v České republice je pro nás i výzvou. Je jasné, že přízeň je vrtkavá a systém musí být nastaven tak, aby byl pro mediky atraktivní. Musí být pro absolventa jasně viditelné, jaká ho čeká cesta, jak dojde k certifikátu po prvních 30 měsících první části specializačního vzdělávání a další,“ uvedl náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.

Podle viceprezidenta Asociace studentů medicíny Dominika Karáska mohou být nemocnice vstřícnější. „Musíme jednak mladé lékaře do českých nemocnic dostat, ale také je tam udržet, a v tom je právě atestační proces a postgraduální vzdělávání významný. Také si mladí lékaři stěžují na nedostatečnou supervizi, že jsou neúměrně zatěžováni,“ uvedl Karásek. Apeloval tak na nemocnice a ministerstvo, aby mladým lékařům umožnili atestovat bez průtahů ve správném čase.

Jaké důvody k vycestování mají ti, kteří chtějí pracovat v zahraničí? Na prvním místě jsou to lepší platové podmínky. Dále získání zkušeností ze zahraničí, lepší životní podmínky v zahraničí, kvalitnější trénink ve specializační přípravě a vyšší míra supervize nad prací lékaře.

Větší tendenci odejít mají studenti, než studentky. Mezi mediky – muži odpovědělo, že chce pracovat v zahraničí, 24 procent dotázaných, mezi medičkami 16 procent. Pokud se toto přání projeví v realitě, přispívají i odchody do zahraničí k feminizaci medicíny, která začíná už u toho, že je na lékařské fakulty přijímáno významně více dívek než chlapců.

Kdo hodlá zůstat v Česku, toho nejčastěji zajímají obory dětské lékařství, všeobecné praktické lékařství a vnitřní lékařství. Kdo chce do zahraničí, ten se chce nejčastěji věnovat chirurgii, anesteziologii nebo kardiologii.

Svého zaměstnavatele v Česku si budou studenti, kteří míří do nemocnic, vybírat podle toho, zda nabízí jasné podmínky pro předatestační a specializační přípravu, jak velký nabídne úvazek, jestli umožní odpovídající míru supervize nad prací lékaře a podle pracovního kolektivu.

Také ti, kteří se chtějí stát praktickými lékaři, se zajímají hlavně o podmínky předatestační a specializační přípravy. Na druhém místě ovšem jim záleží na vyváženosti pracovního a osobního času, dále na platu a na pracovním kolektivu.

Zatímco trend zmenšujícího se zájmu mediků o práci v zahraničí hodnotí zainteresovaní pozitivně, jako nepříjemnost pociťují to, že zvažovaná délka zahraničního pobytu u těch, kdo chtějí odejít, roste. V roce 2018 čeští medici uvedli nejčastěji, že chtějí v zahraničí zůstat 11 a více let. Takto to vidělo 35 procent z těch, kteří plánují práci v zahraničí, což bylo meziročně o osm procentních bodů více. „Je to signál, že ti, co odcházejí, chtějí v zahraničí setrvat podstatnou část svého profesního života,“ myslí si prof. Prymula.

Podle průzkumu mají medici o něco menší zájem o Německo než dříve, ovšem nadále zůstává tato země nejoblíbenější destinací. V roce 2015 jej jmenovalo 53 procent respondentů, v roce 2018 23,6 procenta. Stoupá naopak zájem o Švýcarsko, které podle průzkumu vnímali studenti jako třetí nejzajímavější destinaci ještě po Rakousku.

„Švýcarsko je nyní pro lékaře země zaslíbená. Ze Švýcarska odcházejí do spojených států a z nemocnic do privátní sféry,“ poznamenal prof. Zima. „S odchody do Švýcarska se potýkáme i v oblasti seniornějších pracovníků. Do Švýcarska odcházejí i primáři z Německa. Začíná být atraktivní platy,“ podotkl prof. Prymula.

Do průzkumu formou elektronického dotazníku se v období od září 2018 do ledna 2019 zapojilo 1314 mediků ze čtvrtých, pátých a šestých ročníků osmi českých lékařských fakult. U mnohých otázek se výzkumníci při vyhodnocení zabývali jen odpověďmi mediků českého občanství. Zároveň proběhl i průzkum mezi mediky slovenských lékařských fakult. U nich je zájem o práci v cizině větší, vyjádřila jej čtvrtina dotázaných.

Fakulty by měly umět rychle reagovat na změny
Na praxi se dá zjistit, jak v té které nemocnici funguje kolektiv, radí medikům jeden z nich, viceprezident Asociace studentů medicíny Dominik Karásek.
Mají medici v posledních třech ročnících dost praxe a informací, jak to v českých a zahraničních nemocnicích vypadá, aby se mohl dobře rozhodnout, co dál?
Studenti šestých ročníků mají možnost v rámci předstátnicových praxí navštívit nemocnice, vyzkoušet si v nich práci a porovnávat je. Do pátého ročníků máme kromě výuky ve fakultních nemocnic zhruba jeden a půl měsíce praxe v jiných zařízeních kdekoli. Můžeme si jako studenti domluvit stáž kdekoli chceme. Naše fakulta v Hradci Králové to podporuje a na tyto praxe dokonce vypisuje cestovní granty. Kamarád například s podporou fakulty cestoval na měsíční praxi do Indie. Fakulta také posílá nabídky na prestižní destinace. Záleží na každém studentovi.
Kde ještě studenti nejvyšších ročníků sbírají informace o práci v zahraničí?
Například naše studentská organizace pořádá veletrh, letos už to je desátý ročník, na který přijedou zástupci nemocnic z Německa i jiných zemích. Studenti se mohou ptát, za jakých podmínek kde mohou nastoupit, a mohou porovnávat. Doporučujeme studentům, ať jdou na praxe do těch zdravotnických zařízení, kde chtějí do budoucna pracovat, ať si tam zjistí, jak funguje kolektiv, jaké jsou reálné platové podmínky a podmínky pro atestaci, na jak dlouho umožní zaměstnancům studijní pobyt… Také sdružení Mladí lékaři i Sekce mladých lékařů ČLK jezdí na fakulty, ukazují, s čím mají mladí lékaři v reálu problém.
Z čeho mají medici obavy při nástupu do praxe?
Vnímáme od dřívějších absolventů problémy s předatestační přípravou a postgraduálním vzděláváním. Také s mírou supervize. Chápeme starší kolegy v personální rovině. Myslíme si, že nikdo nechce nechat na holičkách mladého lékaře, ale souvisí to s nedostatkem lékařů. Chceme se proto obracet na systém, aby vymahatelně garantoval potřebný dohled a výuku mladému lékaři.
Jak vnímáte podporu zahraničních zkušeností? Je dostatečná?
Kdo chce, prázdninovou praxi najde a kdo chce, může si ji zařídit prakticky kdekoli. Naše fakulta navíc podporuje pro vynikající studenty tříměsíční prázdninovou stáž na Mayo Clinic v Rochestru. Rozjedou tam mnohdy vědecký program, ve kterém pak pokračují v naší fakultní nemocnici. Pro fakulty to má smysl, podporovat zahraniční zkušenosti studentů. Zvýší to jejich budoucí konkurenceschopnost na pracovním trhu, který už není český, ale globální.
V čem by se lékařské fakulty měly zlepšit?
Kurikula jsou hodně rigidní. Když dochází k strmému vývoji v medicíně, jako když se nyní medicína hodně obrací k technice, aby systém dovedl studentům co nejrychleji poskytnout aktuální informace. Nevíme, co zítra přijde, systém by měl být připraven na změny. Celkově jsou ve srovnání se zahraničím naše znalosti a vzdělání velmi kvalitní. Tím si také vysvětluji, že do Hradce Králové jezdí studovat general medicine v angličtině studenti z celého světa, z Londýna, Teheránu, Libye, Íránu…
Jak vnímáte myšlenku ministerstva zdravotnictví finančně motivovat rezidenty k tomu, aby zůstali v určitém regionu?
Podobné programy už existují, různé municipality dotují určité místo, aby tam dostali lékaře, nabízejí jim různé benefity. Důležité je, aby si mladý lékař pořádně spočítal, jestli je dotace tak zajímavá, aby ji přijal. Jsou lidé, pro které to výhodné bude. Pokud mám rodinu u Šumperku a vím, že chci nastoupit v nemocnici v Šumperku, určitě je výhodné vzít dotované místo, pět let tam dělat postgraduál a dalších pět let tam ještě zůstat, pak případně jít do ambulance.

Čtěte také


Copyright © 2000-2019 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky