Přeskočit na obsah

Fórum MT: Ke vzdělávání lékařů stále chybí prováděcí předpisy

Mediálně sledované boje lékařských odborností o základní kmeny jsou minulostí, dětští praktici prohráli a vzdělávají se v kmeni s pediatry. Nepochodili ani kliničtí onkologové, kteří spadli s radiačními onkology do kmene interního.

K reálnému spouštění vzdělávacích programů však chybějí prováděcí předpisy, ministerstvo je zatím nevydalo. Váznou také akreditace jednotlivých pracovišť jako pracovišť školicích.

„K reálnému spuštění vzdělávacího programu stále chybějí prováděcí předpisy z pera ministerstva,“ uvádí doc. MUDr. Tomáš Vymazal, Ph.D., MHA, přednosta KARIM 2. LF UK a FN v Motole, člen vedení České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny ČLS JEP. „Celkově jsme se snažili vzdělávací program zjednodušit, zpřehlednit, dát více prostoru praktickým znalostem, posílit roli školitele, a to vše ve snaze v průběhu základního i specializačního vzdělávání vychovat z absolventů erudované, bezpečně pracující anesteziology. Takže stručně řečeno, nový VP by měl přispět k větší bezpečnosti a získání robustnější erudice mladých anesteziolog,“ soudí doc. Vymazal.

„Základním a obecným problémem je, že novela zákona č. 95/2004 Sb. týkající se specializačního vzdělávání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů vyšla 1. července 2017, aniž by byly připraveny prováděcí vyhlášky. První, o vzdělávání v základních kmenech lékařů, vstoupila v platnost 9. října 2018, kdežto důležitá vyhláška o zkouškách lékařů, zubních lékařů a farmaceutů je teprve v připomínkovém řízení,“ shrnuje prof. MUDr. Jan Škrha, DrSc., MBA, ze III. interní kliniky 1. LF UK a VFN a České diabetologické společnosti ČLS JEP. „Texty vlastních specializovaných výcviků v rámci základních specializačních oborů vycházejí ve Věstnících MZ ČR. Dosud vyšly texty pro 32 oborů, zbývající ze 43 jsou zatím v řízení,“ dodává. „Bohužel celý proces zpracování prováděcích předpisů včetně legislativních úprav probíhá pomalu, což vede k řadě otázek jak ze strany školicích pracovišť a školenců (zejména mladých lékařů), tak k všeobecné kritice systému specializačního vzdělávání,“ píše prof. Škrha.

Tomaschoff: Pod dozorem

Onkologové se budou znovu snažit o vlastní vzdělávací kmen, píše doc. MUDr. Jana Prausová, Ph.D., MBA, přednostka Onkologické kliniky 2. LF UK a FN v Motole, předsedkyně České onkologické společnosti ČLS JEP. „Jednali jsme s ministerstvem zdravotnictví o společném onkologickém kmeni pro klinické a radiační onkology, na tom spolupracovala Česká onkologická společnost se Společností radiační onkologie, biologie a fyziky. Bohužel v průběhu jednání v Parlamentu ČR se onkologický kmen někam ztratil. Jak k tomu došlo, nevím, nicméně je nám to velmi líto. Domnívám se, že není dobře, aby onkologie patřila pod kmen interní. My bychom samozřejmě pobyt a stáž na interním pracovišti nepodcenili a určitě bychom ho v kmeni měli zařazen, nicméně bychom byli rádi, kdybychom si od počátku mohli vychovávat své budoucí onkology, ať už klinické, či radiační, sami. To považuji za velkou chybu a stále doufám, že bude ještě příležitost tuto skutečnost změnit,“ tvrdí doc. Prausová. „Další problém je, a nevím přesně důvod, že váznou akreditace jednotlivých pracovišť jako pracovišť školicích, a tudíž je zastaven proces školení budoucích lékařů v postgraduálním studiu,“ dodává.

Přes všechny problémy by se měla brzy situace zlepšit, myslí si prof. MUDr. Richard Češka, CSc., III. interní klinika 1. LF UK a VFN, Česká internistická společnost ČLS JEP. „V první řadě je třeba říci, že je dobře (moc dobře), že se snad konečně specializační vzdělávání ve vnitřním lékařství „usazuje“, a chci věřit, že během několika let se stane relativně stabilním. Můj optimismus je bohužel vyvažován „vzdělávacím osudem“ kolegů, kteří během posledních několika let (a bohužel asi i pár let příštích) atestovali v prostředí, které se rovnalo rozbouřenému moři s trvale se měnícím směrem uragánu,“ uvádí prof. Češka.

Nezbývá než věřit, že se systém usadí. „Zákon č. 95/2004 Sb. v platném znění po novelizaci v červenci 2017 znamenal pro všechny obory specializačního vzdělávání lékařů, včetně všeobecného praktického lékařství (VPL) zásadní obrat,“ zmínil MUDr. Josef Štolfa z Katedry všeobecného praktického lékařství IPVZ a 2. LF UK v Motole a Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP. „Teprve na začátku roku 2019 se tvoří detailní struktury realizace vzdělávacích programů všech oborů, tedy i všeobecného praktického lékařství, což chybí především lékařům ve specializační přípravě. V současné době je v běhu proces schvalování struktury zkoušek po základním kmeni a očekáváme, že naváže na osvědčené postupy z minulých let a doplní je o okruhy, které byly v předchozím období součástí finální atestační zkoušky. Legislativní změna zákona č. 95/2004 Sb. je sice razantní, ale máme za to, že je dobrým základem pro vybudování stabilní metodické základny pro další léta. Věřme, že se legislativní změny v praxi osvědčí a zaběhnou se ku prospěchu funkčnosti systému zdravotní péče v ČR a primární péče zvlášť,“ uvádí MUDr. Štolfa.

Prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc., přednosta Urologické kliniky 2. LF UK a FN v Motole, předseda České urologické společnosti ČLS JEP, věří, že změny přinesou určité sladění mezi vzděláváním v jednotlivých oborech a další zlepšení. „Jako pozitivní vnímám jasnější vymezení pravomocí po ukončení kmene i jeho přesně definované ukončení (byť poslední návrh, jak by měla být zkouška po kmeni realizována, je dle mého soudu zbytečně složitý),“ uvádí prof. Babjuk. Přetrvává ale podle něj jiný podstatný problém našeho postgraduálního vzdělávání – přílišná komplikovanost a administrativní náročnost procesu. „Snaha vše do detailu předem definovat a akreditovat nevede k lepším výsledkům, ale naopak k formalismu. A o tom, jak konkrétně bude výuka probíhat, rozhodují nakonec stejně jednotliví učitelé, jejichž ochotu, profesionalitu a entuziasmus do akreditačních tabulek vměstnat nelze,“ myslí si prof. Babjuk.

Debata o vzdělávání mladých lékařů může pokračovat dál. „Vzhledem k nedostatku lékařů všeobecně mi připadá neekonomické trvat na tom, aby absolvent po promoci směl pouze přihlížet práci zkušenějších kolegů. Stejně tak ale není možné, aby o pacienta pečoval sám, bez možnosti okamžité konzultace s plně erudovaným kolegou,“ říká MUDr. Andrea Vocilková, z výboru České dermatovenerologické společnosti ČLS JEP. „Z vlastní zkušenosti mohu říci, že každá stáž na některém specializovaném pracovišti – nezáleží na tom, zda na domácím, nebo zahraničním, a nemusí jít o dlouhodobý pobyt – je užitečná. Nejde jen o načerpání odborných informací. Součástí rutiny se musí stát i trénink přístupu k pacientovi, řešení konfliktních situací, plánování vyšetření a jejich interpretace, návrh léčby na míru pro konkrétního nemocného,“ dodává Vocilková.

Celé znění aktuálního Fóra MT najdete v archivu.

 

 

Dále čtěte:

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Fórum: Rezidenti po česku

13. 2. 2024

Postgraduální vzdělávání lékařů v České republice probíhá značně neefektivně. Mladí lékaři tráví mnoho času na stážích, které je nikam neposouvají,…