Zájem o SZŠ roste, ale jen 10–15 procent absolventů jde rovnou do praxe

Očekávaný příliv absolventů do nemocnic, kde zoufale chybějí, se ale po změně vzdělávacího zákona zatím nekonal.

Prezentaci s výsledky průzkumu: Uplatnění absolventů zdravotnických škol v praxi přednesl PhDr. Karel Štix, předseda Asociace zdravotnických škol ČR a ředitel SZŠ a VOŠZ České Budějovice, v únoru v Poslanecké sněmovně na semináři ke vzdělávání nelékařů. Průzkumu se k 26. červnu 2018 zúčastnilo 58 ze 71 členských škol. Maturitní zkouškou ve školním roce 2016/2017 ukončilo studium 1 252 absolventů, do praxe nastoupilo 263, tj. 4,76 procenta. Většina pokračovala ve studiu na VOŠ nebo VŠ, trend se nezměnil ani po přijetí novely s nástupem tzv. praktické sestry s vyššími kompetencemi a kompetencí práce bez odborného dohledu.

Anketa v maturitním ročníku oboru Zdravotnický asistent ukázala, že po úspěšném složení maturitní zkoušky plánuje šest procent nastoupit do zdravotnického zařízení, 71 procent chce pokračovat na VŠ a 17 procent na VOŠ. Do zahraničí chtěla odejít dvě procenta a ve zdravotnictví neplánovala pracovat čtyři procenta maturantů. Naproti tomu absolventi VOŠ většinově míří do praxe – například z 28 absolventů oboru Diplomovaná sestra, kteří absolvovali VOŠZ Hradec Králové v roce 2018, jich 26 pracuje ve zdravotnictví, dva pokračují ve studiu na VŠ. MT se PhDr. Štixe zeptala:

• Je situace i půlrok od této prezentace stále tak tristní, že jen minimum absolventek počítá s nástupem přímo do zdravotnického zařízení? Je příčinou to, že dále studují, nebo zcela zdravotnictví opouštějí? Platy rostou, takže nízké ohodnocení by je snad odrazovat už nemělo, ale co velké množství přesčasů, velká psychická zátěž atd.

Domnívám se, že situace se oproti počátku roku 2019 výrazně nezměnila. Trendy jsou stejné a do praxe podle informací z našich škol odchází po maturitě mezi deseti až patnácti procenty zdravotnických asistentů (ti se podle novely zákona č. 96 z roku 2017 stávají automaticky praktickými sestrami). Absolventi zdravotnictví neopouštějí, ale po maturitě do něj nenastupují proto, že pokračují v dalším studiu na vysokých a vyšších odborných školách. Je to ze dvou důvodů: tím prvním je důvod zcela pragmatický – jsme mladí, do zaměstnání nechvátáme, diplom z vysoké školy (nebo vošky) je zárukou lepšího uplatnění, a hlavně vyššího platu. Druhým důvodem je snaha dosáhnout ve svém oboru na titul bakalář a případně pokračovat i ve studiu magisterském. Co by mohlo v nejbližší době praktické sestry do praxe přitáhnout, je návrat k označení „sestra“, možnost pracovat bez odborného dohledu (zdravotnický asistent mohl některé odborné činnosti vykonávat pouze tzv. pod odborným dohledem všeobecné sestry nebo lékaře) a také vyšší platové ohodnocení, které již dnes většina nemocnic nabízí.

Co se týká vysoké psychické zátěže a přesčasů, nelze tyto důvody paušalizovat, protože to vždy záleží na konkrétním zdravotnickém zařízení nebo oddělení a systému a organizaci jejich práce.

• Co se týče zájmu o studium zdravotnické školy, pozorujete už případný dopad kampaně MZ Studuj zdrávku – podílela se Asociace zdravotnických škol ČR na její přípravě, případně nyní i na kampani samotné – a jak?

Vedle stále narůstajícího zájmu o zdravotnické obory má určitě pozitivní vliv na povědomí budoucích zájemců o profesi praktické sestry a dalších oborů právě probíhající kampaň „Studuj zdrávku“, která je v další fázi. Snahou organizátorů je ve spolupráci s Asociací zdravotnických škol ČR zapojit do kampaně co nejvíce současných žáků zdravotnických škol, kteří formou vlastních, krátkých devadesátivteřinových videoprodukcí zveřejněných na Facebooku a v dalších médiích oslovují širokou laickou veřejnost. Další část kampaně o zatraktivnění nelékařských povolání, kterou uvádí „do života“ právě Unie zaměstnavatelských svazů ČR, je organizována jako soutěž mezi žáky a studenty zdravotnických škol o nejzdařilejší video. Kvalitu „self “ produkce hodnotí mezi sebou samotní žáci a jejich učitelé prostřednictvím sociálních sítí a ti nejlepší obdrží za vítězná videa ceny.

• Ovlivnily zájem o studium zdravotnické školy změny ve vzdělávání a následně kompetencích absolventek – sestra, všeobecná sestra, zdravotnický asistent?

Na odpověď na tuto otázku je ještě brzy. Co určitě zvýšilo u deváťáků zájem o studium oboru Praktická sestra, je absence matematiky u maturitní zkoušky, které se sestřičky vždycky obávaly…

• Co by podle vašeho názoru pomohlo, aby se sestry, které odešly zcela mimo zdravotnictví, vrátily? Usnadnily by jim návrat například „rekvalifikační“ kursy, kde by dohnaly, v čem se zatím znalosti v jejich oboru posunuly?

Podle zkušeností z minulosti se nám po odchodu ze zdravotnictví bohužel vrací pouze minimum sester. Je to podobné jako u jiných profesí – pokud někdo tzv. opustí loď, už se nevrací. Důvodem je určitě enormní psychická i fyzická zátěž v této náročné profesi a pak je to často také směnný provoz, který nevyhovuje především matkám s dětmi, a sestry v nemocnicích nám po určité době vyhoří. Odrazující překážkou je jistě i stále trvající duplicita vzdělání sestry, kdy po absolvování tříletého pomaturitního studia zakončeného absolutoriem a titulem diplomovaný specialista na vyšší odborné škole, musí studentka (student), pokud chce získat titul bakalář, studovat znovu další tři roky tentýž obor v identickém studijním programu na vysoké škole. Tento nesystémový přístup je finančně a časově neekonomický, protože stát vydá na jednoho studenta a na stejné studium peníze vlastně dvakrát a student musí strávit ve škole místo tří šest let.

Uvidíme také, jestli k řešení nedostatku sester pomůže nyní propagovaná forma tzv. zkráceného studia všeobecných sester ze tří na dva roky. K úspěšnějšímu vstupu studentů do zkrácené formy by mohl pomoci provázanější systém a obsah předmětů čerstvě upraveného školního vzdělávacího programu oboru Praktická sestra s akreditovaným vzdělávacím programem oboru Diplomovaná všeobecná sestra na vyšší odborné škole. Nelze se ale domnívat, že pouze tyto zkrácené programy nám pomohou odstranit nedostatek zdravotnického personálu. Nedostatek sester může ovlivnit pouze změna algoritmu, kdy děvčata začnou odcházet do praxe zejména přímo po maturitě.

Zdroj: MT