Česká studie PRAGUE-26: katetrizační trombolýza v léčbě plicní embolie

Prof. MUDr. Viktor Kočka, Ph.D. a MUDr. Josef Kroupa, Ph.D., z Kardiologické kliniky 3. LF UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze, jsou vedoucími studie PRAGUE-26, která hodnotila, zda intervenční strategie může zlepšit výsledky u pacientů s plicní embolií. „Na rozdíl od intervencí u infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody došlo v léčbě plicní embolie za posledních 20 let k velmi malému pokroku. To má za následek značně neuspokojenou klinickou potřebu, kterou jsme nemohli ignorovat,“ vysvětlil prof. Kočka. Katetrizační trombolýza (CDT) je jednoduchý a relativně nenákladný zákrok prováděný v katetrizační laboratoři, kde jsou trombolytická léčiva podávána přímo do sraženiny v plicní tepně. „Cílem akademické studie PRAGUE-26 bylo zpochybnit současný standard péče u akutní plicní embolie se středním až vysokým rizikem tím, že se ověří, zda konvenční CDT bez ultrazvukové asistence může přinést lepší výsledky než samotná antikoagulační léčba,“ doplnil MUDr. Kroupa. Studii autoři představili v sekci Hot line na letošním kongresu Evropské kardiologické společnosti (ESC) v Mnichově.

Na jedenácti pracovištích v České republice byli pacienti s akutní plicní embolií se středním až vysokým rizikem (podle doporučení ESC z roku 2019) randomizováni (v poměru 1:1) do skupiny s CDT nebo do skupiny se standardní antikoagulační terapií samotnou, což byl intravenózní nefrakcionovaný heparin nebo subkutánní nízkomolekulární heparin. Primárním cílem studie byl kompozitní ukazatel zahrnující úmrtnost z jakékoli příčiny, recidivu plicní embolie nebo kardiorespirační dekompenzaci/kolaps (definované podle předem stanovených kritérií) do sedmi dnů od randomizace. Celkem bylo randomizováno 558 pacientů s mediánem věku 64 let a 41 procent z nich tvořily ženy.

Primární cíl byl ve skupině s CDT ve srovnání se skupinou se standardní péčí významně snížen (0,7 % vs. 6,8 %; relativní riziko 0,10; 95% interval spolehlivosti 0,02 až 0,44; p < 0,001). Tento rozdíl byl způsoben především nižší mírou kardiorespirační dekompenzace nebo kolapsu při použití CDT. „Zjištění primárního cíle bylo doprovázeno časným zlepšením deformace pravé komory na echokardiografii, což je v souladu s předchozími studiemi uvádějícími příznivé účinky CDT,“ uvedl MUDr. Kroupa. Pokud jde o bezpečnost, nebyl zaznamenán žádný zjevný rozdíl v krvácivých příhodách mezi skupinou s CDT a
skupinou se standardní péčí během sedmi dnů (4,6 % vs. 5,0 %; p = 0,846). Ve skupině s CDT se vyskytly dva případy intrakraniálního krvácení, zatímco ve skupině se standardní péčí žádný. Do sedmi dnů došlo ke čtyřem úmrtím ve skupině se standardní péčí a k jednomu úmrtí ve skupině s CDT do 30 dnů.

Při diskusi o důsledcích těchto zjištění prof. Kočka konstatoval: „S využitím modelu, který se již používá u srdečních infarktů, se nám podařilo prokázat, že specializovanou intervenční léčbu lze poskytovat v centrech terciární péče v rámci naší celostátní sítě. To může připravit půdu pro vylepšený, standardizovaný přístup k léčbě plicní embolie, čímž se sníží akutní rizika, kterým pacienti čelí.“ Na závěr poznamenal, že nové doporučené postupy ESC týkající se plicní embolie mají být zveřejněny příští rok. „Doufáme, že výsledky naší studie s CDT pomohou jako podklad pro budoucí doporučení,“ uzavřel prof. Kočka.

Další zpravodajství z ESC čtěte v medisekci Světový kongres zaměřený na kardiologii/ ESC 2026 .