Studie EVAOLD: vodítko k léčbě starších pacientů po infarktu myokardu

Testovaný selektivní přístup by neměl nahrazovat rutinní invazivní léčbu, pokud je invazivní strategie klinicky proveditelná. To byl hlavní závěr studie EVAOLD, který byl představen v rámci sekce Hot Line na kongresu ESC 2026 v Mnichově.

Obecně se doporučuje, aby byl NSTEMI léčen pomocí invazivní strategie zahrnující angiografii s opětovným otevřením ucpaných tepen v případě potřeby. „Poměr přínosů a rizik rutinního invazivního postupu zůstává u starších pacientů nejistý kvůli zvýšenému riziku komplikací a nedostatku důkazů o jeho přínosu z randomizovaných studií,“ uvedl hlavní autor studie EVAOLD, prof. Gilles Barone-Rochette z Univerzitní nemocnice v Grenoblu, La Tronche, Francie. „Vycházeli jsme z hypotézy, že zátěžové testy mohou fungovat jako selekční kritérium, které pomůže vybrat ty starší pacienty, kteří by s největší pravděpodobností měli prospěch z invazivní strategie,“ vysvětlil. Zátěžové testy představují neinvazivní způsob, jak posoudit míru snížení průtoku krve do srdce (myokardiální ischémie).

Studie EVAOLD porovnávala selektivní invazivní léčbu řízenou zátěžovým zobrazováním s rutinní invazivní léčbou. Tato otevřená studie neinferiority byla provedena ve 25 francouzských centrech. Byli do ní zařazeni pacienti ve věku 80 let nebo starší, kteří byli hospitalizováni s NSTEMI. Byli randomizováni tak, aby podstoupili buď selektivní invazivní léčbu řízenou zátěžovým zobrazováním (zátěžový test a následně angiografie pouze u středně těžkého až těžkého onemocnění), nebo rutinní invazivní léčbu (angiografie u všech, bez zátěžového testu). Při první předem stanovené průběžné analýze, poté, co bylo randomizováno 587 z plánovaných 1 756 pacientů, byla studie zastavena z důvodu marnosti, protože podmíněná statistická síla k prokázání non-inferiority byla nízká.

Primárním sledovaným parametrem byla úmrtnost z jakékoli příčiny, nefatální infarkt myokardu nebo nefatální cévní mozková příhoda po jednom roce. K primárnímu cíli došlo u 24,1 procenta pacientů ve skupině se selektivní strategií řízenou zobrazovacími metodami a u 20,7 procenta pacientů ve skupině s rutinním invazivním postupem (poměr rizik 1,22; 95% interval spolehlivosti 0,86 až 1,72; p = 0,27). „Ačkoli selektivní strategie řízená zátěžovým zobrazováním snížila potřebu koronární angiografie a komplikací souvisejících s angiografií, neprokázala non-inferiorní účinnost ve srovnání s rutinním invazivním postupem, pokud jde o závažné kardiovaskulární příhody,“ komentoval prof. Barone-Rochette. Poznamenal, že výsledky je třeba interpretovat v kontextu předčasného ukončení studie a nižší než očekávané míry výskytu příhod. „Studie rovněž ukázala, že zavedení strategie založené na zátěžovém zobrazování bylo v této populaci náročné, což je samo o sobě důležitý poznatek,“ uzavřel prof. Barone-Rochette.

Další zpravodajství z ESC čtěte v medisekci Světový kongres zaměřený na kardiologii/ ESC 2026 .