Stát chystá dosud nevídanou invazi do soukromí lidí. V Česku vzniká obří databáze vážných chorob konkrétních osob. A nejen chorob: lékaři sem budou zapisovat i povolání, sociální situaci pacienta, kolik má žena za sebou potratů či pokusů o umělé oplodnění, jestli člověk bere drogy, jaké měl úrazy, čím trpí zbytek rodiny a vůbec jak si pacient se svými nejbližšími rozumí a zda není třeba v rozvodovém řízení.

Data nebudou anonymní a budou přístupná tisícům lidí, například lékařů či úředníkům. A shromažďovat je stát bude po celý náš život. Skartují se ve většině případů až pět let po smrti. Kdo je bude spravovat, není jasné, každopádně ze zákona plyne, že stát může svěřit jejich správu i soukromé firmě.

To není špatný vtip, ale realita, kterou poslanci schválili v úterý v zákoně o zdravotních službách. Zdravotnické registry se navíc propojí s údaji ministerstva vnitra o obyvatelích a adresách.

Údaje lze snadno zneužít

"Sledovat všechna ta data o pacientech je z lékařského hlediska zbytečné, spíš se obávám, že to bude sloužit jako snadná databáze k vydírání," říká mluvčí České lékařské komory Michal Sojka. "Stane-li se za dvacet let lidovecká poslankyně ministerskou předsedkyní, bude snadné zničit jí kariéru léta starými potraty," uvádí příklad.

Stejně tak budou kvůli své vážné nemoci vydíratelní poslanci či zaměstnanci firem, kteří nechtějí, aby se o jejich nemoci vědělo. Zástupkyně ombudsmana, bývalá politička Jitka Seitlová vzpomíná, jak snadno jde taková data zneužít už dnes.

"Když jsem nastoupila do Sněmovny, přišli za mou poslaneckou kolegyní jiní poslanci s tím, že jí odrecitovali, s čím se kdy kde léčila a jaké problémy měla po deset let zpátky. Byly tam i velmi citlivé údaje, kterými na ni vyvíjeli, řekněme to slušně, nátlak," vypráví. Přitom původní úmysl špatný není: díky onkologickému registru lékaři vědí, kolik pacientů nemocnice budou mít v příštím roce. Ale nepotřebují mít údaje dostupné včetně rodných čísel a jmen pacientů.

Protest úřadu na ochranu údajů

Proč data nebudou anonymní, jako je tomu v registrech dnes, ministerstvo vysvětlit neumí. "Jistě tam budou nějaké bezpečnostní pojistky," reagoval náměstek ministra zdravotnictví Petr Nosek.

Proti tomu však mluví fakt, že se vzniku registrů v této podobě snažil zabránit Úřad pro ochranu osobních údajů. Marně.
Registry by měly vzniknout už od 1. července příštího roku. "Jsme těsně před vypsáním soutěže," řekl náměstek Nosek.

Pouhý den poté, co poslanci zákon schválili. "Velkého bratra" po česku zaplatí z větší části evropské fondy z programů IOP. Jaký bude podíl státu a jaké budou roční provozní náklady na registry, si náměstek Nosek "z hlavy nepamatuje".

"Celkový objem prostředků je 299 milionů korun, z toho čtvrt miliardy zaplatí EU," řekl mluvčí ministerstva vnitra Jiří Korbel.

Lenka Petrášová

Mladá fronta Dnes

Dítě píchla vosa a máma má lékaři prozradit potrat

Když dorazila Hana K. do nemocnice se synem, jehož píchla vosa, vyptával se jí lékař na kdeco. V první chvíli jí nedošlo, že jde o údaje, které jsou zbytečné k ošetření jednoho vosího píchnutí.

"Až když jsem viděla v propouštěcí zprávě syna, že jsou tam mé osobní údaje, například počet těhotenství, došlo mi, že zpráva bude založena ve zdravotní dokumentaci u synova lékaře. A až do ní syn v dospělosti nahlédne, najde i informace, které si nepřeji, aby mu byly k dispozici," rozhořčila se žena, která si na to stěžovala.

"V nemocnici mi primář řekl: Tak se to dělalo vždycky, to je běžná anamnéza. Prý si mám stěžovat u ministra nebo prezidenta," kroutí hlavou Hana K., která to tak nenechala a dala podnět úřadu na ochranu osobních údajů. Se stížností ministrovi by zjevně neuspěla. Ministrův úřad naopak připravil zákon, který umožní sbírat ještě citlivější data.

"Nemá to obdoby ani v evropském měřítku," říká Jitka Seitlová z úřadu ombudsmana, který se snažil vzniku registrů v této podobě zabránit. Stejně jako Úřad na ochranu osobních údajů. Neúspěšně. "Naše připomínky nebyly vzaty v potaz, dál už nic nezmůžeme," řekla Hana Štěpánková z úřadu.

Stát pohlídá i lékaře

Mnohá data o chorobách a pacientech se přitom sbírají už dnes. Lékaři je potřebují třeba proto, aby věděli, zda se z nějakých důvodů nezvyšuje počet vrozených vad dětí. "Nic se však nedostane ven bez anonymizace, ke konkrétním rodným číslům mají přístup jediní dva lidé našeho úřadu," říká ředitel Ústavu zdravotnictví a statistiky Jiří Holub, kde se údaje ze zdravotnických registrů shromažďují.

"Samozřejmě nepotřebujeme vědět, jaká je rodinná situace těhotné nebo jaké je povolání otce dítěte," kroutí hlavou Vladimír Dvořák, předseda České gynekologicko-porodnické společnosti. "Je to úplně scestné shromažďovat všechna tato data."

Stát navíc bude kontrolovat i lékaře, a to díky databázi Národního registru zdravotnických pracovníků. "Jde o zbytečnou práci, protože registr už existuje, spravuje jej Česká lékařská komora, je veřejný a klidně jej nabídneme ministerstvu k využití," říká mluvčí komory Michal Sojka.

"Registr nás stál pouhých 400 tisíc korun, nikoliv miliony," dodává v narážce na zprávu, že nově vznikající registry si vyžádají investici 80 milionů korun. To uvádí v úterý schválený zákon. Bránit se proti "velkému bratru" mohou pacienti těžko.

"A to přesto, že v zákoně je řada nejasných věcí, třeba proč by data mohla spravovat soukromá firma nebo proč se mají vůbec sbírat soukromé údaje v takovém objemu, kdo všechno bude smět údaje vidět, jak budou zabezpečené, proč je tak dlouhá doba skladování údajů..." vyjmenovává právník Radek Policar.

"Nicméně: je to zákon a je schválený," dodává. Jediné, co podle něj lze dělat, je dát podnět Ústavnímu soudu, zda veřejný zájem příliš nezasahuje do ochrany soukromí.

Lenka Petrášová

Mladá fronta Dnes

---

FAKTA

Jaké registry vzniknou

-onkologický registr
-registr hospitalizovaných
-registr reprodukčního zdraví
-registr kardiovaskulár. operací
-registr kloubních náhrad
-registr nemocí z povolání
-registr uživatelů drog
-registr úrazů
-registr osob vyloučených z dárcovství krve
-registr pitev a toxikol. vyšetření
-registr zdravotnických pracovníků