Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Středa 24. červenec 2019 | Svátek má Kristýna
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Zaměstnavatelé poradí politikům.

Ing. Vladimír Dlouhý. Foto: HK

Zaměstnavatelé poradí politikům.

Medical Tribune 15/2019
05.07.2019 09:21
Zdroj: MT
Autor: Adéla Čabanová
V roce 2030 bude 790 tis. onkologicky nemocných, 1,3 milionu diabetiků a na genovou terapii půjdou ročně desítky miliard korun. Potřeba zdravotních služeb se stárnutím obyvatel poroste. Kde na ně vzít?

Velké firmy sdružené v Hospodářské komoře se snaží rozproudit debatu o změnách systému financování zdravotnictví a organizace zdravotních služeb. Platformu pojmenovaly otázkou: Kdo zaplatí zdravotní péči v roce 2030. Prvním krokem byla debata na půdě Hospodářské komory za aktivní účasti ministerstva zdravotnictví, statistiků, analytiků a ekonomů, k níž byli přizváni i někteří politici.

„Je čas se začít bavit o tom, kdo zaplatí zdravotní péči v roce 2030,“ uvedl PhDr. Ivo Hlaváč předseda sekce zdravotnictví a sociálních služeb HKČR, manažer firmy Novartis. Posledním impulsem, po kterém se Hospodářská komora rozhodla vstoupit do tématu zdravotnictví a pokusit se moderovat hledání shody na potřebných změnách, byl podle něj nedávný návrh ministerstva financí, podle kterého by se platby státu do zdravotnictví za státní pojištěnce rušily a tento příjem zdravotního pojištění by se nahradil vyššími odvody dalších plátců, ať už OSVČ, nebo zaměstnavatelů a zaměstnanců. „Tato platforma nemá ambici suplovat tvorbu reformy zdravotnictví, od toho jsou tu politici, ale chce na konci tohoto volebního období přijít s kompletní analýzou. Zároveň s jasně definovanými a zdůvodněnými doporučeními, co se zdravotnictvím dělat, co považujeme za potřebné a ekonomicky racionální, a zároveň, co Hospodářská komora jako největší střechová organizace zaměstnavatelů v této zemi rozhodně implementovat do zdravotnictví nechceme,“ uvedl Hlaváč.

Ministerstvo zdravotnictví při debatě představilo projekt makroekonomických predikcí resortu zdravotnictví, který řeší spolu s Ústavem zdravotnických informací a statistiky. Do konce září mají v rámci tohoto projektu vzniknout variantní predikce vývoje systému do roku 2030. Už nyní jsou hotové statistiky dosavadních hlavních trendů, které ovlivňují vývoj potřeby zdravotních služeb.

Jedním z těch hlavních je stárnutí české populace, které bude dál pokračovat. V roce 2030 se předpokládá, že ve věkové skupině od 65 let bude 23 procent populace, v roce 2050 pak 31 procent populace. Dnes je starších 65 let necelých 20 procent lidí.

Mohlo by se diskutovat o tom, jestli není ve statistikách hranice věku 65 let pro seniory příliš nízká, její zvýšení by ale nemělo na demografický výhled do roku 2030 žádný pozitivní efekt. Při podrobnějším pohledu je zřejmé, že nepřibude mladších seniorů, ale naopak. Poroste počet seniorů nad 74 let věku, a že se ve skupině 65 + zvýší průměrný věk seniorů. Statistici odhadují, že v roce 2030 bude v Česku o 58 procent více lidí ve věkové skupině 75 až 84 let než loni, a o 51 procent lidí starších 84 let.

„Zvyšující se podíl seniorů bude mít zásadní vliv na potřebnou infrastrukturu zdravotních služeb i na zajištění potřebných finančních zdrojů a spektra zdravotně-sociálních služeb,“ očekává ministerstvo zdravotnictví.

Senioři totiž potřebují významně více zdravotních služeb než ostatní věkové skupiny. Tuto logickou domněnku jasně potvrzují tvrdá data z Národního registru hrazených zdravotních služeb. Více než třetina všech návštěv u praktických lékařů včetně praktiků pro děti jsou návštěvy lidí starších 60 let. Totéž platí pro více než 40 procent návštěv u ambulantních lékařů. Zároveň nadpoloviční většina všech dnů pobytu na akutním nemocnicím lůžku je konzumována seniory nad 60 let.

Podíl péče konzumované seniory. ÚZIS

Zdroj: ÚZIS

Stárnutí obyvatel Česka přitom nebude mít vliv jen na náklady na zdravotní služby, ale i na příjmy systému veřejného zdravotního pojištění. Výraznou většinu příjmů zdravotních pojišťoven tvoří ekonomicky aktivní část obyvatel, tedy zaměstnavatelé a zaměstnanci spolu s OSVČ. Naproti tomu za státní pojištěnce odvádí stát jen 23,2 procenta příjmů zdravotního pojištění. Pokud se bude vlivem stárnutí podíl státních pojištěnců zvětšovat, bude systém čím dál víc závislý na tom, kolik za tuto část obyvatel státní rozpočet uvolní.

ÚZIS pracuje na predikci vývoje potřeb zdravotních služeb do roku 2030. „Potřebujeme predikce vývoje, které vezmou v potaz demografický vývoj, epidemiologická data, vstup nových technologií, abych si mohli říct, jaká poptávka v roce 2030 bude. Pak budeme moci začít diskutovat, jak na tuto poptávku reagovat - jak hledat finanční zdroje, jak restrukturalizovat síť a jak upravit organizaci péče, abychom tuto poptávku uspokojili,“ řekl náměstek ministra zdravotnictví Mgr. Filip Vrubel.

Při červnové debatě ředitel ÚZIS prof. Ladislav Dušek představil první pracovní výpočty. Charakteristické pro dosavadní vývoj je, že se doba života ve zdraví prodlužuje menším tempem než střední délka života. „Logicky jsme tedy populace s velkým podílem dlouhodobě nemocných lidí,“ uvedl prof. Dušek. „Není pravda, že by doba života ve zdraví nerostla, ale nedosahuje průměru Evropy, natož pak té vyspělé Evropy, a je relativně velmi nízká,“ dodává. V prvních predikcích pracoval jeho tým se stárnutím populace a růstem prevalence pacientů. Nevzal v úvahu ani prodlužování dožití pacientů díky zlepšující se léčbě, ani další faktory, které by růst počtu pacientů ještě posílily. Výsledkem je podle něj velmi konzervativní výhled. A ten mimo jiné předvídá, že v roce 2030 vzroste počet diabetiků o třetinu. „Zatímco v roce 2017 byl v České republice zaznamenán zhruba jeden milion nemocných s diabetem, statistická predikce předpovídá pro rok 2030 již téměř 1,3 milionu nemocných,“ uvedl prof. Dušek.

Jako další příklad uvedl růst počtu lidí s demencí. V letech 2015–2017 narůstá meziročně o pět procent. Zatímco v roce 2017 bylo zaznamenáno přibližně 60 tisíc nemocných s Alzheimerovou nemocí, statistická predikce předpovídá pro rok 2030 již více než 90 tisíc nemocných.

Stejně tak pacientů s onkologickým onemocněním významně přibude. „Zátěž české populace zhoubnými nádory je velmi vysoká i z mezinárodního hlediska a v čase setrvale narůstá. I relativně konzervativní prediktivní modely ukazují, že do roku 2030 by se roční počet nově diagnostikovaných nádorových onemocnění mohl zvýšit až na 110 000 a v prevalenci lze očekávat až 790 000 osob,“ uvádí prof. Dušek. Souvisí to i s tím, jak se statisticky zvyšuje délka přežití pacientů. Pětileté relativní přežití se zlepšuje především u pacientů diagnostikovaných se zhoubným novotvarem prostaty, ledviny a u pacientů s nádory tlustého střeva a konečníku. „Stále se zvyšující hodnoty přežití odráží zlepšující se kvalitu léčebné péče pacientů se zhoubnými novotvary v České republice,“ uvádí prof. Dušek. Stále více pacientů se dožívá svého druhého nebo třetího nádoru. „Velmi významným a novým epidemiologickým trendem, který bude v budoucnosti podstatně zvyšovat onkologickou zátěž populace je výskyt vícečetných malignit u onkologických pacientů. Tato „sekundární“ incidence nádorů již v současnosti tvoří téměř 18 procent celkové incidence zhoubných novotvarů,“ upozorňuje prof. Dušek. Do budoucna podle něj bude hrát významnou roli prevence karcinomů, a tedy i motivace pacientů účastnit se screeningových programů.

Dále prof. Dušek představil predikci vývoje nákladů na centrová léčiva a genovou terapii. K dispozici má nejen data o dosavadních výdajích, ale ve spolupráci s pojišťovnami a SÚKL i výhled toho, co přijde v příštích letech nového. Výdaje na centrové léky podle odhadu vyšplhají z 20 miliard v roce 2020 na 35 miliard korun v roce 2030. A genová terapie se v příštích pár letech přihlásí také o desítky miliard korun. „Podle počtu indikovaných pacientů a ceny jsme odhadli, že jen pět přípravků, které už jsou registrované, bude za deset let stát 30 miliard korun ročně. Přitom podle FDA je v procesu registrace dalších 76 přípravků genové terapie. Je to segment, který má ambici předběhnout segment centrové léčby,“ uvedl prof. Dušek.

Pokud tedy potřeba zdravotních služeb poroste, jak ji uspokojit? „Všechny státy Evropy se snaží připravit na tyto změny. Je jistota, že tu bude o koho se starat. Jen aby bylo, kdo se bude starat,“ připomněl prof. Dušek, že i populace lékařů stárne.

Na konci současného volebního období chce Hospodářská komora jako iniciátor diskuzní platformy Kdo zaplatí zdravotní péči v roce 2030? přijít s doporučeními pro další vládu. „Nebude se jednat o mávnutí kouzelným proutkem, ale množinu více opatření, která budou každé z nich mít malý efekt,“ očekává Ing. Vladimír Dlouhý, CSc., MBA, prezident Hospodářské komory. Sám je přesvědčen, že dosavadní způsob financování zdravotnictví je neudržitelný. „Stojí proti němu závažné demografické a socioekonomické trendy. V příštích letech bude čím dál méně lidí, kteří do zdravotnictví budou přispívat, a čím dál více lidí, kteří z něj budou potřebovat čerpat. Celkové stárnutí populace povede v nedaleké budoucnosti k prudkému nárůstu výdajů na zdravotnictví, které nebude vyrovnáno příjmy, jak jsou dnes nastavené. Pokud se nic nezmění, budou se vznášet dodatečné nároky na externí pomoc ze státního rozpočtu nebo odjinud,“ uvádí Dlouhý.

Zaměstnavatelé se do debaty o budoucím nastavení financování zdravotních služeb pouštějí podle jeho slov jednak proto, že potřebují zdravou produktivní pracovní sílu, ale zároveň proto, že nechtějí, aby politici hledali dodatečné příjmy do zdravotnictví v jejich větším zdanění. To nedoporučuje ani ekonom a publicista Ing. Miroslav Zámečník. Z makroekonomického pohledu je podle něj důležité hledat nové zdroje kdekoli jinde než ve větším zdanění mezd.

O tom, že do zdravotnictví bude v brzké době potřeba dostat více peněz, a to jak absolutně, tak i měřeno podílem k HDP, neměli diskutující na akci Hospodářské komory pochyby. „Ze všech trendů, které jsme dokázali vytěžit z dat, která máme, plyne jednoznačná odpověď. Při stávajícím nastavení systému financování zdravotní a zdravotně-sociální péče v České republice nemůže tento systém tuto péči ufinancovat během dalších deseti let,“ prohlásil prof. Dušek.

„O českém zdravotnictví budeme brzo říkat totéž, co se říkává o Národní zdravotní službě - bývávalo levné,“ myslí si Zámečník. Očekává, že na zdravotnictví bude muset Česká republika do budoucna vydávat větší podíl hrubého domácího produktu, jen proto, aby udržela dosavadní dostupnost zdravotních služeb. Tím se přitom sama o sobě nezvýší kvalita.

„Čím bohatší země, tím vydává na zdravotnictví více, a to i relativně. Česká republika vydává v mezinárodním srovnání o trošku méně, než by odpovídalo tomuto srovnání,“ připomíná MUDr. Pavel Hroboň, M.S., řídící partner vzdělávací společnosti Advance Institute a bývalý náměstek ministra zdravotnictví. „Řešení jsou dvě. Najít peníze, které bude možné přidat do zdravotnictví, nebo ty, které tam jsou, lépe využít. V realitě budeme potřebovat oboje,“ tvrdí Hroboň.

Pokud jde o hledání dalších zdrojů do zdravotnictví, neměli bychom podle Hroboně přestat uvažovat o soukromých zdrojích. „Pokud se podíváme čistě na soukromé zdroje, vydává Česká republika komparativně velmi málo. Nepochybně budou narůstat veřejné zdroje do zdravotnictví, měli bychom ale myslet i na soukromé zdroje. Soukromé zdroje do zdravotnictví každopádně přijdou. Je otázka, jestli najdeme chytré společensky přijatelné řešení, nebo bude vznikat paralelní pololegální systém, ze kterého nebude benefitovat celá společnost. To je volba, kterou jako společnost máme před sebou,“ tvrdí Hroboň.

Hledat konkrétní řešení nebude jednoduché. Zámečník připomíná, že politici musí v této oblasti našlapovat velmi opatrně. Reakce na každé navrhované opatření, kde jsou lidé omezováni a nemají pocit, že dostávají něco recipročně, bude ostrá. „Lidé jsou extrémně citliví na pocit spravedlnosti. Zdravotnictví je oblast, kde jsme na tento pocit zvlášť citliví,“ říká Zámečník.

Přijatelná by podle něj mohla být opatření postihující „černé pasažéry“, kteří nechodí na preventivní prohlídky a podobně. S tím souzní i prof. Dušek. „Organizujeme onkologické screeningy, na které občany zveme. Třicet procent z nich vyhodí i třetí pozvánku. Podle mě by v takovém případě měl pojištěnec dostat malus,“ uvedl prof. Dušek.

Další diskutující zmínili možnost zavedení dvousložkového pojistného, kdy mohou zdravotní pojišťovny nabízet klientům slevy z pojistného za příslib dodržování pravidel určitých zdravotních plánů.

Diskutující volali i po změnách uvnitř zdravotnictví. „V organizačních změnách ve zdravotnictví je velký potenciál,“ soudí Záměčník. To potvrzuje i ředitel ÚZIS. „Data, která jsme nasbírali, ukazují velkou rezervu i v organizaci péče. Proč probíhá 60 procent predikovatelných úmrtí chronických pacientů na akutních lůžcích nemocnic? Předtím se v mediánu realizuje v posledních dvou třech měsících života zhruba třikrát čtyřikrát hospitalizace, kterou často iniciuje zdravotnická záchranná služba. Ten člověk by potřeboval zcela jiný druh péče,“ uvádí pro příklad prof. Dušek. „Proč máme takový nepoměr akutních a následných či dlouhodobých lůžek? Proč po akutní léčbě po centrální mozkové příhodě nenásleduje dostatečná kapacita specializované rehabilitační péče? Jednodenní chirurgie pořádně dosud nepřišla ke slovu. Modely organizace péče jsou jednou z budoucností, jak nejen ušetřit, ale při tom zároveň dát lidem péči, kterou potřebují,“ myslí si prof. Dušek.

Změny organizace zdravotních služeb očekává i Hroboň. „Je normální chtít od zdravotnictví, co chceme o ostatních segmentů, aby za zdroje, které mají k dispozici, daly víc „muziky“. Ne, že by efektivita českého zdravotnictví nebyla dobrá, ale to neznamená, že není možné ji zvýšit. Zvýšení produktivity možné je, stejně jako v jiných segmentech,“ myslí si Hroboň. Současná infrastruktura zdravotnictví podle jeho slov spočívá na základech, které odpovídaly jiné struktuře nemocných, než jaká je už dnes. „Většina nemocí byly infekční nemoci, dnes většinu tvoří chronické nemoci. Aby dobře zvládal chronické nemoci, systém organizace péče musí vypadat jinak,“ myslí si. Léčba chronických nemocí vyžaduje více integrace péče místo její fragmentace, roste význam zdravotně sociálního pomezí a dlouhodobé péče, důležitější je i zainteresovat pacienta. „Téma není zavírání nemocnic, ale nová role pro menší nemocnice. Před třiceti lety uměli v nejbližší okresní nemocnici vyřešit 90 procent případů na úrovni tehdejší medicíny. Dnes je to jinak. Ať mluvíme o invazivní kardiologii, léčbě cévní mozkové příhody, nebo dalších. Centralizace bude pokračovat. Je tu jasná role pro menší nemocnice, jen se jí nesmí bát,“ myslí si Hroboň. „Pokud neuděláme potřebná opatření na příjmové i výdajové stránce, čeká nás zhoršení rovnosti v dostupnosti zdravotní péče a zhoršování zdravotního stavu obyvatel,“ uzavírá.

K věci…
Mgr. Filip Vrubel, náměstek ministra
Náklady rostou v posledních letech o více než deset miliard korun meziročně a příjmy zatím také rostou. Stav ekonomiky je vynikající. Je otázka, jestli se ekonomika bude mít stále tak dobře, aby pokryla náklady.
Příjem veřejného zdravotního pojištění je z největší části tvořen ekonomicky aktivním obyvatelstvem a pokud podíl zaměstnaných bude klesat, a poroste podíl ekonomicky neaktivních obyvatel, příjmy budou nižší. Výdaje ale nikdy nižší nebudou. Jen na základě epidemiologických dat je vidět, že i kdyby do zdravotního systému nepřišla žádná nová technologie, růst výdajů nezastavíme kvůli rostoucímu počtu léčených pacientů.
Budeme mít na uspokojení budoucích potřeb, na základě dnešního nastavení příjmů? Pokud ne, jak dostat do zdravotnictví dodatečné příjmy? Jsme připraveni o tom diskutovat, kde tyto dodatečné příjmy najít. Potřebujeme diskutovat s experty nejen ze zdravotnictví, ale i jiných segmentů ekonomiky.

Čtěte také


Copyright © 2000-2019 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky