Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Pondělí 25. květen 2020 | Svátek má Viola
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Využití nutriční podpory v podmínkách infekce Covid-19 (SARS-CoV-2)

Foto: shutterstock.com

Využití nutriční podpory v podmínkách infekce Covid-19 (SARS-CoV-2)

Medical Tribune 08/2020
05.05.2020 11:54
Zdroj: MT
Autor: prof. Zdeněk Zadák
Evropská společnost parenterální a enterální výživy ESPEN a Americká společnost parenterální a enterální výživy ASPEN vytvořily jednotná doporučení, která jsou navržena pro řešení poruch výživy u nemocných v průběhu pandemie onemocněním Covid-19.

Rezistence proti bakteriálním i virovým infekcím je významně závislá na nutričním a imunologickém stavu jedince. Vzhledem ke skutečnosti, že malnutrice a hladovění mají silný imunosupresivní efekt a incidence malnutrice, a tím i výskyt poruch imunity stoupá s věkem, je evidentní, že při probíhající pandemii jsou koronavirovou infekcí nejvíce akutně ohroženy vyšší věkové skupiny. Nutriční podpora je vedle preventivních opatření a očkování silnou zbraní v boji proti rozšiřování i následkům onemocnění. Další důležitou stránkou je nutriční zajištění kriticky nemocných, zejména na umělé plicní ventilaci (UPV), kde nutriční podpora je nevyhnutelná. Role nutriční podpory má rozhodující význam nejenom pro klinický průběh onemocnění Covid-19, ale také na vnímavost jedince k onemocnění virovou, nebo bakteriální infekcí. I když obecně efekt ochranného očkování má principiální význam, jeho úspěšnost je prokazatelně snížená i lehkou malnutricí. U každého jedince, který nereaguje na očkování, nebo na prodělání onemocněním dostatečnou tvorbou protilátek, musí být vždy položena otázka, zda netrpí latentní nebo manifestní malnutricí. Klinicky významná proteinová malnutrice se nemusí projevit poklesem tělesné hmotnosti, ale bývá i u obézních jedinců. Existuje celá plejáda metabolicko-nutričních testů, které tuto otázku spolehlivě odpoví. Dokonce i běžné vyšetření hladiny prealbuminu-transthyretinu (T 1/2 cca 3 dny), transferinu (T 1/2 cca 7 dnů) tuto otázku odpoví bez dalších speciálních nutričních testů. Tento fenomén je v klinice velmi dobře znám a spolehlivě prokázán.

Opomenutí nutričního aspektu a přítomnosti malnutrice v případě infekčních onemocnění je určitě nedostatkem. Z hlediska malnutrice se může jevit vnímavost k infekci jako zásadní u geriatrických pacientů, ale dá se předvídat, že v zemích s vysokou incidencí malnutrice u dětí bude situace velmi podobná (očekávaný průběh v Africe a v zemích s vysokou úrovní dětské podvýživy, jako je Jižní Amerika) (1). Protože vztah malnutrice a její důsledky, které ovlivňují vnímavost k infekci (snížená pohotovost k tvorbě labilních plazmatických proteinů, včetně imunoglobulinů, přítomnost lymfopenie) jsou zřejmé, vydaly odborné společnosti ESPEN (Evropská společnost parenterální a enterální výživy) a ASPEN (Americká společnost parenterální a enterální výživy) závazná doporučení upozorňující na důležitost problému malnutrice i v podmínkách pandemie.

Článek upozorňuje na nutnost využití možností nutriční péče v léčbě onemocnění Covid-19 nejen v akutní fázi onemocnění, ale také význam léčby malnutrice při předcházení vzniku infekce, při relapsu nebo novém vzplanutí pandemie. Stav výživy i u jednotlivců postižené populace významně rozhoduje nejen o akutním průběhu, ale také se uplatňuje v procesu šíření infekce.

Uplatnění nutriční podpory v rezistenci proti infekci

  • a) Poruchy výživy se zvětšují, pokud jde o frekvenci i závažnost s rostoucím věkem. Latentní a manifestní malnutrice je pravidelně spojená s poruchami imunity. Obecná klinická zkušenost prokazuje, že energeticko-proteinová malnutrice (hladovění) je nejsilnější přirozené imunosupresivum.
  • b) Malnutrice se ve stáří vyskytuje pravidelně a podle validních studií její incidence s věkem stoupá, bez ohledu na socio-ekonomický status jedince. Studie prováděné v několika švýcarských kantonech prokázaly téměř stoprocentní výskyt lehké i těžší malnutrice ve věku nad 80 let. Jde velmi často o sarkopenickou obezitu s masivním úbytkem tělesného proteinu (zejména svalstva) a zachováním tukových zásob, takže významná protein-kalorická malnutrice není na první pohled zjevná (2, 3).
  • c) Závislost malnutrice ve stáří a imunosuprese, jako běžný projev malnutrice, souvisí tedy pravidelně se zvýšeným výskytem infekcí všech typů u seniorů. Není tedy překvapením, že se stoupajícím věkem se zvyšuje frekvence výskytu, i letalita infekcí typu Covid-19. Podporují to též nová data ve Španělsku, která ukazují, že počet úmrtí na Covid-19 u osob věku 70-79 let je 8 %, ve věku nad 80 let 14 % a výskyt středně těžké a středně těžké malnutrice je v těchto věkových skupinách 13-14 %. Velmi podobná data v těchto věkových skupinách vidíme také v Itálii, kde výskyt malnutrice podobného rozsahu je zjištěn u 15-16 %. Vzhledem k tomu, že již lehká latentní malnutrice je spojená s potlačením humorální a celulární imunity, není tento nález překvapivý (1, 2, 3).

Sami jsme před mnoha lety prokázali sníženou, až vymizelou reakci na antigeny u pacientů v malnutrici (4).

Imunosuprese

Koincidence imunosuprese a malnutrice souvisí s vysokou vnímavostí starších věkových skupin k infekci. To vedlo v minulých týdnech k urgentnímu vypracování závazných doporučení k provádění nutriční podpory u ohrožených skupin hospitalizovaných nemocných, zejména nutriční podpory pacientů na jednotkách intenzivní péče (JIP).

Obecná doporučení ESPEN (Evropská společnost parenterální a enterální výživy) (5) a doporučení ASPEN (Americká společnost parenterální a enterální výživy) se liší jen málo a obě doporučení můžeme zkráceně shrnout do následujících nejdůležitějších bodů:

Doporučení 1

Vzhledem k tomu, že závislost věku a malnutrice a s tím spojená letalita infekcemi SARS a nynější onemocnění Covid-19 jsou prokazatelně těsné, patří mezi první opatření vyhledávání polymorbidních individuí s projevy latentní i zjevné malnutrice formou jednoduchého skríningu, případně využití doporučených setů vyšetření pro diagnózu malnutrice. Mezi nejjednodušší patří využití kritérií MUST doporučené BAPEN (Britská společnost parenterální a enterální výživy), případně vybraných laboratorních parametrů, které jsou indikátory proteino-kalorické malnutrice (2, 6).

Doporučení 2

Jedinci s prokázanou malnutricí musí být co nejdříve lékařským týmem identifikováni a je nezbytné co nejdříve zahájit nutriční podporu. Ta se prioritně vztahuje na vyšší věkové skupiny pacientů, avšak minulé zkušenosti s virovými infekcemi podobného typu jako Covid-19 ukazují vysokou mortalitu v oblastech, kde je vysoká incidence malnutrice u dětí (vysoká letalita pozorovaná v Guatemale během chřipkové pandemie 2009) (7) a očekávaná vysoká letalita koronavirové infekce v Africe. Připravená doporučení k provádění nutriční podpory se musí urgentně zabývat pacienty s vyšší prevalencí komorbidit, věkem podmíněné sarkopenie, sarkopenické obezity a pacienty s projevy imunosuprese a opakovanými oportunními infekcemi.

Stanovení a složení přívodu energetických substrátů

Energetickou potřebu měříme optimálně pomocí indirektní kalorimetrie nebo z dat, které je možno získat z UPV. U pacientů bez přístrojové podpory zakládáme zjištění energetické potřeby pacienta pomocí vztahů založených na tělesné hmotnosti s využitím osvědčených závislostí (Benedictova- Harrisova rovnice a další) (6).

Doporučení energetické potřeby podle ESPEN využívající alternativu predikce podle formule založené na hmotnosti pacienta jsou následující:

  1. 27 kcal/kg tělesné hmotnosti/den; celková energetická potřeba pro polymorbidního nemocného ve věku do 65 let.
  2. 30 kcal/kg tělesné hmotnosti/den; celková energetická potřeba pro těžce malnutričního polymorbidního pacienta.
  3. 30 kcal/kg tělesné hmotnosti/den; pro starší pacienty než 65 roků. Tato hodnota musí být upravená individuálně se vztahem k nutričnímu stavu, schopnosti fyzické aktivity, tíží onemocnění a tolerance základních energetických substrátů. U této skupiny pacientů je nutné pečlivě zvážit riziko „refeeding syndromu“.

Potřeba proteinů

Kvantitativně a individuálně je možné stanovit potřebu kvalitního biologického proteinu pomocí odpadu dusíku urey do moči nebo podle tělesné hmotnosti. Potřebu můžeme stanovit výpočtem s použitím tělesné hmotnosti:

  • 1 g proteinů/kg tělesné hmotnosti/den u starších jedinců (> 65 let); množství musí být upraveno individuálně ve vztahu k nutričnímu stavu, fyzické aktivitě, stavu onemocnění a toleranci, zejména funkci ledvin,
  • více než 1 g proteinů/kg tělesné hmotnosti/den; u polymorbidních pacientů s cílem zabránit proteinové malnutrici a redukovat riziko komplikací a rozvoj těžké sarkopenie.

Poměr energetických substrátů - tuku a sacharidů

Poměr tuku a sacharidů se doporučuje 30 : 70 (u pacientů bez respirační insuficience) a 50 : 50 u ventilovaných pacientů s cílem omezit produkci CO2.

Doporučení 3

Přívod vitaminů, stopových prvků a esenciálních nutrientů

Většina pacientů vyšších věkových skupin trpí deficitem jednoho nebo více mikroelementů. Prokazatelně mezi nejvýznamnější patří ve stáří deficit kyseliny askorbové a vitaminu D (deficit přívodu vitaminu D a nedostatek slunečního osvitu u seniorů). U starších jedinců je častý výskyt deficitu zinku a selenu. Karence zinku zhoršuje obecně proteosyntézu (reparaci tkání) a deficit selenu vede k rozvoji sarkopenie. Deficit selenu je našich podmínkách častý.

Ve vztahu k Covid-19 má zvláštní úlohu skupina mastných kyselin řady n-3. Mastné kyseliny základní řady, kyselina dokosahexaenová a kyselina eikosapentaenová (DHA, EPA) jsou významnými prekurzory mediátorů, které mají rozhodující roli ve vzniku plicního poškození při infekci Covid-19. Jde o důležitý adaptační mechanizmus, při kterém proinflamatorní mastné kyseliny řady n-6, jejichž hlavním reprezentantem je kyselina arachidonová a její produkty tromboxany a leukotrieny, stimulují cytokinovou bouři v průběhu závažné inflamatorní a trombogenní reakce a naopak zmíněné produkty řady n-3 produkují resolviny a protektiny, které jsou nezbytnou podmínkou pro zastavení „přestřelené“ inflamatorní reakce a pokračujících destruktivních změn v plicní tkáni. Při nedostatku mastných kyselin řady n-3 destruktivní zánětlivý proces v plicním parenchymu postupuje dále a přechází v respirační distres, případně, pokud pacient kritickou situaci přežije, je významně ohrožen následnou produkcí fibrózní tkáně, dochází k pomalému zničení funkčního plicního parenchymu. Suplementace mastných kyselin řady n-3 je tedy zásadním faktorem v ochraně plicní tkáně při zánětlivých procesech obecně. Přestože tento fenomén je založen převážně na experimentálních podkladech, existují sice malé, ale spolehlivě provedené klinické kontrolované studie, které tuto teorii jasně podporují. Podávání mastných kyselin řady n-3 ve formě orgánově specifických enterálních výživ, případně formou nitrožilních tukových emulzí u závažných pacientů, má opodstatnění při předcházení a léčbě plicního distresu i následné plicní fibrózy.

Ostatní výše zmíněné esenciální složky, vitaminy a stopové prvky se prokazatelně podle dosavadních zkušeností s infekcemi skupiny koronaviru léčebně neuplatňují, jejich deficit však je nežádoucí a doporučené dávky se pohybují v oblasti doporučených denních dávek (RDA).

Doporučení 4

Během karantény, v lehčích případech, nemá pacient přetrvávat po celý den v naprostém klidu. Podle stavu se doporučuje mírné cvičení, které u nemocného nezrychluje tepovou frekvenci. U zdravých osob v karanténě se doporučuje minimálně 30 min. cvičení denně, každý druhý den zvýšit na 1 hod. cvičení s možným rozdělením do dvou, případně do tří period (8).

Doporučení 5

Orální nutriční suplementace (ONS) mají být použity všude, kde je to možné, aby bylo dosaženo požadované energetické potřeby zejména tam, kde normální přívod dietou je nedostatečný. Přívod nutričními perorálními suplementy má představovat přinejmenším 400 kcal/den, včetně 30 g nebo více bílkovin denně, a má se s tímto typem nutriční podpory pokračovat alespoň 1 měsíc. Při delším trvání onemocnění je nutné během celého období kontrolovat změnu nutričních ukazatelů. Perorální nutriční podpora má být využita nekompromisně u polymorbidních pacientů, kteří již na začátku onemocnění vykazovali projevy malnutrice.

Doporučení 6

U polymorbidních pacientů s projevy malnutrice, zejména u osob vyššího věku s vážnou prognózou, je nutné, pokud není perorálními suplementy dosažená požadovaná potřeba energie a bílkovin, přejít na vyšší stupeň nutriční podpory. V prvé řadě je nutné zahájit enterální výživu sondou, případně přejít na kompletní parenterální výživu. Dosažení optimální nutriční podpory je nutné zejména u pacientů imunokompromitovaných s projevy malnutrice, u kterých je vitálně důležitá.

Přehled stupňů nutriční podpory v období před přeložením na intenzivní lůžka a před a po období použití umělé plicní ventilace vyjadřuje tabulka č. 1.

Tab. 1 Doporučená nutriční podpora ve vztahu ke stavu pacienta

MUST=Malnutrition universal risk screening (skórovací systém malnutrice)

Doporučení 7

Nutriční podpora období před zahájením UPV

U pacientů s prokázanou nemocí Covid-19, kteří nedosáhnou energetickou a proteinovou potřebu s využitím perorálních nutričních suplementů, se jako první využívá plná enterální výživa. Jestliže jsou přítomna omezení, pokud jde o přívod enterální cestou, zahajujeme neodkladně parenterální výživu. V evropských podmínkách pouze v 25-45 % pacientů přijatých na jednotku intenzivní péče pro diagnózu Covid-19 je přijato pro monitorování, nebo pro zajištění nestabilního pacienta po extubaci. U těchto pacientů je často doporučená periferní parenterální výživa až do stabilizace stavu a dobré oxygenaci, maximálně při oxygenaci nazální sondou (8).

Nutriční podpora v období použití umělé plicní ventilace

Jestliže nestačí oxygenoterapie s vyšším průtokem nazální sondou, ani neinvazivní ventilace, nemá se čekat déle než 2 hodiny, a je nutné nemocného intubovat a zahájit umělou plicní ventilaci (UPV). Současně s podporou UPV je třeba zahájit úplnou enterální, případně parenterální výživu. Tento typ nutriční podpory je definován v závazných doporučeních ESPEN pro výživu na jednotce intenzivní péče u pacienta na UPV (9).

Doporučení 8

U pacientů s infekcí Covid-19, kteří jsou intubováni a ventilování na jednotce intenzivní péče, jako první možnost doporučujeme nutriční podporu enterální sondou. Podání výživy gastrickou sondou není sice kontraindikováno, ale je spojeno s rizikem aspirace, zejména u pacientů, kteří jsou ventilováni v poloze na břiše. Postpylorická enterální výživa je z tohoto hlediska prakticky bezpečná.

Podání energie: u kritických pacientů na UPV zahajujeme hypokalorickou výživou (nepřekračující 70 % energetické potřeby) a dle vývoje onemocnění se energetický přívod zvyšuje na 80-100 % stanovené energetické potřeby po 3. dnu pobytu na jednotce intenzivní péče. V hypokalorickém režimu se pokračuje podle stavu pacienta, se zvláštním ohledem na přetrvávající problémy, jako jsou poruchy cirkulace a oxygenace pacienta. Nadměrný přívod energie u těchto pacientů znamená vždy riziko a je třeba se mu vyhnout. Optimální je podávání dávky energie, která těsně sleduje změřenou hodnotu energetické potřeby (4, 6).

Potřeba proteinů: během kritického stavu se doporučuje dávka 1,3 g proteinů/kg tělesné hmotnosti a den. Dosažení této dávky se ukazuje účinné a zlepšuje přežití zejména u křehkých pacientů vyššího věku. U pacientů s projevy obezity se určuje denní dávka proteinů podle ekvivalentu, který je jen založen na kalkulaci ideální tělesné hmotnosti.

Doporučení 9

U pacientů na JIP, kteří netolerují plnou dávku enterální výživy během 1. týdne pobytu na JIP, je nutné zahájit parenterální výživu, kterou navrhujeme individuálně (6).

Limitace a kontraindikace enterální výživy u pacientů v kritickém stavu:

  • v případě nekontrolovaného šokového stavu a při vážných poruchách hemodynamiky a tkáňové perfuze,
  • v případě nekontrolované a život ohrožující hypoxemie, hyperkapnie a acidózy.

Podmínky, které v časné fázi stabilizace nemocného dovolují enterální výživu v malé dávce s cílem udržet funkci střeva a střevní bariéru:

  • Včasné zvládnutí oběhového šoku pomocí tekutinové resuscitace, s vazopresorickou terapií. Je však třeba sledovat viscerální perfuzi a být obezřetný vzhledem k možnosti střevní ischemie (zhroucení střevní bariéry). K udržení střevní bariéry je malá, stimulující dávka enterální výživy vhodná.
  • U pacientů se stabilní hypoxemií a kompenzovanou nebo permisivní hyperkapnií a acidózou.

Obecné doporučení:

U stabilizovaných pacientů, i v případě ventilace na břiše, má být zajištěn energetický přívod do 30 % změřené (nebo vypočtené) energetické potřeby. Přívod energie je dále zvyšován postupně. Zahajujeme dávkou 20 kcal/kg tělesné hmotnosti/den a přívod energie je po 2 dnech zvyšován na 70 % a po 4 dnech na 80-100 % stanovené nebo vypočtené energetické potřeby. Celkový příjem proteinů je obecně doporučován 1,3 g/kg tělesné hmotnosti/den. Této hodnoty má být dosaženo postupně za 3-5 dnů při uspokojivých hemodynamických poměrech.

Pokud jde o orgánově specifické výživy obsahující n-3 mastné kyseliny, jsou obecně doporučovány, i když dosavadní podpůrná data jsou zatím založena na relativně malých souborech. Nedoporučují se výrazně imunostimulační výživy s vyšším obsahem argininu (riziko proinflamatorní „cytokinové bouře“).

Doporučení 10

U pacientů, kde byla ukončena UPV, bývá vyšší incidence dysfagie různého stupně, tito nemocní vyžadují zvýšenou pozornost, pokud jde o riziko zhoršení nutričního stavu v období rekonvalescence a po propuštění z hospitalizace.

Vztahy metabolizmu a klinické výživy u infekce Covid-19 a závěry

  1. Vztah mezi malnutricí a imunosupresí je zřejmý.
  2. Potlačení imunitních funkcí se zvětšuje se stupněm závažnosti malnutrice.
  3. Incidence malnutrice v evropském i globálním měřítku stoupá souběžně se stoupajícím věkem populace. Projevem malnutrice je snížená tvorba imunoglobulinu, lymfopenie a z toho vyplývající těžší průběh onemocnění a očekávaná snížená antigenní odezva (4). Velký význam úpravy malnutrice představuje vytvoření lepší rezistence proti infekci při opakování (epidemií) pandemií v budoucnosti.
  4. Potlačení imunitních funkcí se zhoršuje se stoupajícím stářím jedinců (involucí) a významně také vlivem vysoké incidence malnutrice.
  5. Potlačení imunitních funkcí s postupujícím věkem vede ke zvýšené vnímavosti k infekcím (virové infekce - Covid-19, bakteriální infekce, mykózy) a výsledkem je zvýšení letality na tyto infekce ve stáří.

Závěry vyplývající z těchto skutečností

  1. Nutriční podpora a léčba malnutrice je důležitá pro zvýšení celulární i humorální imunity a je významným faktorem pro zvýšené rezistence před vznikem infekčních chorob. Získaná data poslední doby ukazují, že tento mechanizmus platí i pro širší skupinu koronavirových infekcí.
  2. Nutriční podpora a umělá výživa je nezbytnou složkou léčby závažných průběhů kritických stavů u onemocnění Covid-19 (5), zejména u ventilovaných pacientů (9).
  3. Plicní záněty jsou důsledkem „cytokinové bouře“, zejména se vzestupem

IL-1 a dalších proinflamatorních mediátorů (11). Tento proces může být příznivě ovlivněn antiinflamatorními mediátory (maresiny, protektiny, resolviny), které jsou metabolickými produkty n-3 mastných kyselin, jako jsou kyselina eikosapentaenová a dokosahexaaenová.

Využití umělé výživy enterální a parenterální obsahující oleje n-3 a MCT je odůvodněné (obrázek č. 1).

Obr. 1 Akutní (ARDS) a chronické (fibróza) poškození plic koronavirovou infekcí a možnost metabolické ochrany

  1. Vzhledem ke skutečnosti, že pozdní vývoji plicní fibrózy i pro lehce probíhající koronavirové infekce, je možný a pravděpodobný, je cílené promoření populace spojeno s určitým stupněm rizika. Jinými slovy, čím více jedinců se nakazí, tím může být v dalších letech vyšší výskyt fatálních plicních fibróz i u mladších věkových ročníků (8). Vzhledem k nedostatku dat je obtížné, až nemožné, v současné době zvážit výhodu nebo riziko tohoto scénáře. Opatrnost v tomto směru je však na místě.
  2. Imunostimulační enterální i parenterální výživy v akutní fázi onemocnění jsou nevhodné (stimulace tvorby NO, proinflamatorních cytokinů a mediátorů - produktů kyseliny arachidonové typu tromboxanu a leukotrienů). Podání parenterálních i enterálních přípravků s obsahem n-3 PUFA a MCT je žádoucí.
  3. Při rozvoji akutního průběhu s respiračním selháním je žádoucí využití umělé výživy indikované k léčbě respirační insuficience (Pulmocare).
  4. V ochraně před Covid-19 využít umělou výživu maximálně a včas, případně i imunostimulační typy enterální výživy, zejména u seniorů. Ochrana vyšších věkových skupin před malnutricí a tím i před imunodeficitem je významně závislé na včasném provádění systematické nutriční podpory u ohrožených malnutričních skupin.

Tab. 2 Symptomy Covid-19, chřipka a viróza při nachlazení (rhinoviry, „common cold“), diferenciální diagnóza

+++ velmi často, vždy; ++ často; + někdy; +,- vzácně; x není

Podpořeno MZ ČR – RVO (FNHK, 00179906).

prof. MUDr. Zdeněk Zadák, CSc.

Centrum pro výzkum a vývoj, Fakultní nemocnice Hradec Králové

Ústav klinické biochemie a diagnostiky, Fakultní nemocnice Hradec Králové

III. interní gerontometabolická klinika, Fakultní nemocnice Hradec Králové

Doporučená literatura:

1. Donini, L.M., Scardella, P., Piombo, L., Neri, B., Asprino, R., Proietti, A.R., Carcaterra, S., Cava, E., Cataldi, S., Cucinotta, D., Di Bella, G., Barbagallo, M., Morrone, A. Malnutrition in elderly: social and economic determinants. The Journal of Nutrition, Health & Aging, 2013, 17(1), 9-15.

2. Culebras, J.M. Malnutrition in the Twenty-First Century: An Epidemic Affecting Surgical Outcome. Surgical Infections, 2013, 14(3), doi: 10.1089/sur.2013.9993, 237-243.

3. Imoberdorf, R., Meier, R., Krebs, P., Hangartner, P.J., Hess, B., Stäubli, M., Wegmann, D., Rühlin, M., Ballmer, P.E. Prevalence of undernutrition on admission to Swiss hospitals. Clinical Nutrition, 2010, 29, 38-41.

4. Plíšek, S., Zadák, Z., Sobotka, L., Pidrman, V., Coufalová, V.: Zkušenosti se soupravou imunoskintest SEVAC při hodnocení stavu výživy. Zprávy SEVAC, 1986, 2, 59-64.

5. Barazzoni, R. et al. ESPEN expert statements and practical guidance for nutritional management of individuals with SARS-CoV-2 infection. Clinical Nutrition, 2020, https://doi.org/10.1016/j.clnu.2020.03.022

6. Zadák, Z. Výživa v intenzivní péči. 2. rozšíř. aktual. vyd. Praha: Grada Publishing, 2008.

7. Reyes, L., Arvelo, W., Estevez, A., Gray, J., Moir, J.C., Gordillo, B. et al. Population-based surveillance for 2009 pandemic influenza A (H1N1) virus in Guatemala, 2009. Influenza Other Respir Viruses, 2010, 4, 129-140.

8. Wang, J., Wang, B.J., Yang, J.C., Wang, M.Y., Chen, C., Luo, G.X., He, W.F. Advances in the Research of mechanism of pulmonary fibrosis induced by Corona Virus Disease 2019 and the corresponding therapeutic measures. Zhonghua Shao Shang Za Zhi, 2020, 36, doi: 10.3760/cma.j.cn501120-20200307-00132.

9. Papadimitriou-Olivgeris, M., Gkikopoulos, N., Wüst, M., Ballif, A., Simonin, V., Maulini, M., et al. Predictors of mortality of influenza virus infections in a Swiss Hospital during four influenza seasons: role of quick sequential organ failure assessment. Eur J Intern Med, 2019, 19, 30460-30461.

10. Zadák, Z., Havel, E. a kol.: Intenzivní medicína na principech vnitřního lékařství. 2., dopl. a přeprac. vydání. Praha: Grada Publishing, 2017, 448 s.

11. Conti, P., Gallenga, C.E., Tete, G., Caraffa, A., Ronconi, G., Younes, A., Toniato, E., Ross, R., Kritas, S.K. How to reduce the likelihood of coronavirus-19 (CoV-19 or SARS-CoV-2) infection and lung inflammation mediated by IL-1. J Biol Regul Homeost Agents, 2020, 34(2), doi: 10.23812/Editorial-Conti-2.



Copyright © 2000-2020 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky