Do právní poradny Medical Tribune chodí řada dotazů zdravotníků, kteří mají pocit, že nejsou zařazeni ve správné platové třídě. Setkáváte se s těmito dotazy také v Odborovém svazu zdravotní a sociální péče?

Ano, setkáváme, zejména v letošním roce, kdy došlo k významným změnám v oblasti odměňování zdravotnických pracovníků. Často se stává, že zaměstnavatelé nezařazují zdravotníky do platové třídy, na kterou mají nárok. V několika případech jsme dokonce zaznamenali, že zaměstnavatel účelově změnil pracovní náplň tak, aby zaměstnanec nebyl zařazen do vyšší platové třídy. Stížností tohoto typu sem chodí mnoho.

Jak se mohou zdravotníci proti tomu bránit?

Mají-li zaměstnanci pochybnosti o správnosti svého platového zařazení, členové Odborového svazu se mohou se žádostí o pomoc v této věci obrátit přímo na nás, nečlenové pak mohou požádat o posouzení Ministerstvo zdravotnictví. Jestliže je zaměstnanec skutečně nesprávně zařazen a dostává plat nižší než mu náleží, měl by požádat zaměstnavatele o sjednání nápravy, případně i prostřednictvím odborové organizace. Dalším krokem může být stížnost na zřizovatele nebo na inspektorát práce. Ze zkušeností však víme, že ne vždy se jedná o úmysl zaměstnavatele. Někdy jde pouze o omyl – pracovníci personálního či mzdového oddělení dané nemocnice neznají aktuální znění právních předpisů , které se v posledních několika měsících opakovaně změnilo a není snadné se ve změnách orientovat. V tomto ohledu je dobré, pokud má zdravotník nějaké pochybnosti o správném platovém zařazení, aby se na některé z těchto institucí obrátil.

Za jakých okolností může zaměstnavatel změnit pracovní smlouvu, aby se tak vyhnul nutnosti zařadit zdravotníka do vyšší platové třídy? Za jakých okolností je to naopak protizákonné?

Pro zařazení zaměstnance do příslušné platové třídy je rozhodující druh práce a v jeho rámci nejnáročnější práce, kterou zaměstnavatel na zaměstnanci vyžaduje. V jistém smyslu může být zohledněno i vzdělání zaměstnanců, což by se ale nemělo zdravotnických pracovníků dotýkat. Druh práce, kterou zaměstnanec bude vykonávat, musí být sjednaný v pracovní smlouvě. Tento údaj je možné měnit opět jen vzájemnou dohodou – změnou pracovní smlouvy, což znamená, že jen se souhlasem zaměstnance.  Z tohoto pravidla sice existují zákonem přesně stanovené výjimky, ale jedná se jen o výjimečné situace dopadající zpravidla na nezpůsobilost zaměstnance k výkonu práce. Například, má – li zaměstnanec sjednaný druh práce všeobecná sestra bez odborného dohledu, zaměstnavatel toto zařazení nemůže svévolně jednostranně měnit. Bohužel obvykle bývá vymezení druhu práce široké, kupříkladu jednoduše všeobecná sestra. Zaměstnavatel ale může změnit právě onu nejnáročnější práci, kterou po zaměstnanci požaduje, obvykle tak, že zaměstnanci předá novou pracovní náplň. Tomu se bohužel těžko bude zaměstnanec bránit, nebude – li moci dokázat, že opatření je účelové. Dodáváme, že není důležité, jak často zaměstnanec nejnáročnější práci vykonává, rozhodující je, že ji zaměstnavatel (někdy) požaduje.

„Podle katalogu prací vykonávám stejnou práci jako kolegyně na oddělení, která má vyšší platovou třídu. I po mě je vyžadována nejnáročnější práce uvedená v katalogu prací, avšak já nedostanu za tuto zodpovědnost zaplaceno, moje kolegyně ano. Mohu na základě tohoto zjištění odmítnout tuto nejnáročnější práci vykonávat a trvat na zařazení do vyšší platové třídy?“ ptají se čtenáři MT. Jak jim lze odpovědět?

Zaměstnavatel je povinen nejen dodržovat zásadu rovného odměňování zaměstnanců, ale i striktní právní předpisy upravující odměňování ve sféře platové. Obecně můžeme konstatovat, že konají – li zaměstnankyně stejnou práci (mají shodný druh práce sjednaný v pracovní smlouvě i shodnou nejnáročnější práci, kterou zaměstnavatel od nich vyžaduje), měly by být zařazeny do stejné platové třídy, zejména neliší – li se ani jejich vzdělání. Rozdíl v platu může být způsoben odlišným platovým stupněm určeným v závislosti na dosažené započitatelné praxi. Jedná – li se o pracovní povinnosti zaměstnankyně spadající do jejího druhu práce, nemůže jejich výkon odmítnout jen s poukazem na nerovné odměňování. Tím by porušila svou povinnost konat práci v souladu s pracovní smlouvou. Obranou je opět domáhat se správného platového zařazení do budoucna, případně také doplacení dlužného platu zpětně. Nicméně k posouzení konkrétního případu a stanovení jednoznačného závěru bychom museli znát ještě další podrobnosti.

Na stránkách odborového svazu jste zveřejnili anketu, která se zdravotníků v nepodnikatelské sféře ptá, zda jim skutečně byl zvýšený plat tak, jak nařizuje zákon. Anketa je sice pouze orientační – přesto jaké jsou zatím její výsledky?

Dotazník je určen pouze pro všeobecné sestry a porodní asistentky, u kterých došlo v oblasti odměňování k nejvýraznějším změnám právních předpisů. Dotazník je anonymní a zatím jej vyplnilo téměř 200 respondentů, z toho více než polovina je od všeobecných sester zaměstnaných v příspěvkových organizacích. Podle průběžného výsledku bylo v příspěvkových organizacích  přeřazeno do vyšší platové třídy 52 procent respondentů. Naopak 47 procent všeobecných sester a porodních asistentek, které doposud vyplnily anketu, do vyšší platové třídy přeřazeny nebyly. Buď jim zaměstnavatel změnil pracovní náplň nebo jim sdělil, že na vyšší platovou třídu nemají nárok či nesplňují vzdělání. Je přitom zajímavé, že platové třídy nebyly navýšeny většinou u řadových sester a porodních asistentek. Všeobecné sestry na vedoucích pozicích naopak přeřazeny většinou byly.

Takže téměř polovina respondentů nedostala od svého zaměstnavatele přidáno, ačkoliv na to měli nárok?

Ano, z průběžných výsledků vyplývá, že opravdu téměř polovina respondentů nebyla přeřazena do vyšší platové třídy, ačkoliv účelem změn právních předpisů bylo navýšení platových tříd všeobecných sester a porodních asistentek v příspěvkových organizacích. Sice nelze s jistotou tvrdit, že každá všeobecná sestra nebo porodní asistentka měla být automaticky přeřazena do vyšší platové třídy,  nicméně ve většině případů by to tak mělo být. Rozhodně je zvláštní, že 47 % respondentům z příspěvkových organizací se platová třída nezměnila. To je celkem dost vysoké procento.

Co s těmito výsledky budete dělat?

Anketa prozatím nebyla ukončena a všeobecné sestry a porodní asistentky mohou dál odpovídat na otázky, které naleznou na našich webových stránkách www.zdravotnickeodbory.cz. Průběžné výsledky budeme uveřejňovat. Čím více respondentů se zapojí do naší ankety, tím větší bude vypovídací hodnota výsledku dotazníku.

Použijete výsledky ankety pro nějaké konkrétní akce?

Výsledky ankety budou použity pro jednání s Ministerstvem zdravotnictví a v konkrétních případech budeme záležitost řešit s jednotlivými zaměstnavateli či zřizovateli zdravotnických zařízení.

Iva Bezděková, www.tribune.cz