Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Sobota 17. srpen 2019 | Svátek má Petra
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Přinese inhibice IL‑23 revoluci v léčbě psoriázy?

Foto: shutterstock.com

Přinese inhibice IL‑23 revoluci v léčbě psoriázy?

Derma Tribune 1
31.05.2019 12:34
Zdroj: MT
Autor: kol
O nových možnostech léčby psoriázy, zejména o roli interleukinu IL‑23 v jejím vývoji a nejnovější evidenci o významu inhibitoru IL‑23 k dosažení trvalé kontroly onemocnění, se hovořilo na pařížském kongresu EADV (European Academy of Dermatology and Venerology Congress).

Psoriáza je chronické recidivující autoimunitní onemocnění kůže postihující dvě až tři procenta populace. Až polovina pacientů trpí poškozením nehtových plotének a u řady nemocných se objeví psoriatická artritida (PsA), která se ve většině případů projevuje až v průběhu kožní manifestace. Toto onemocnění může být provázeno řadou systémových chorob, k nejčastějším patří metabolický syndrom (obezita, diabetes mellitus, dyslipidémie a hypertenze), kardiovaskulární onemocnění, Crohnova choroba, deprese a malignity.

Klíčovou roli zde sehrávají T lymfocyty, které produkují řadu cytokinů, zejména profilu Th1, včetně TNFα (tumor necrosis factor α). Poslední vývoj pak jednoznačně prokázal důležitou úlohu buněk Th17 a jejich interleukinu IL‑23. I díky tomuto objevu doznala léčba psoriázy v posledních letech zásadního pokroku a jak uvedl prof. Kristian Reich, Georg‑August University, Göttingen, Německo, právě poznatky z patofyziologie onemocnění vedly k expanzi cílených cytokinových terapií.

„V současné době existuje takové množství terapeutických možností, že se stává obtížným vše sledovat. Svět léčby psoriázy se rozšiřuje a stává se stále větší výzvou,“ uvedl svoji přednášku s tím, že vstup biologické léčby jednoznačně znamená revoluci v léčbě psoriázy.


Vývoj biologické léčby psoriázy:

Anti‑TNF:

  • 2004 – etanercept
  • 2006 – infliximab
  • 2008 – adalimumab


Anti‑interleukinová terapie cílená na IL‑12, IL‑23 a IL‑17:

  • 2009 – ustekinumab (anti‑IL‑12/IL‑23)
  • 2015 – sekukinumab (anti‑IL‑17)
  • 2016 – ixekizumab (anti‑IL‑17)
  • 2017 – b rodalumab (anti‑IL‑17R) guselkumab (anti‑IL‑23)
  • 2018 – tildrakizumab (anti‑IL‑23)
  • 2019 – risankizumab (anti‑IL‑23)


„Naše porozumění patogenezi psoriázy se stále vyvíjí. Současné hledání ještě cílenějších terapií se zaměřuje zejména na oblast interleukinů IL‑23 a IL‑17. Spolu s novými terapiemi ale narůstá očekávání lékařů i pacientů a vyvstávají další otázky, jako například ohledně léčby a prevence projevů onemocnění, kontroly onemocnění bez léků, časné terapie onemocnění či nových cílů léčby,“ zdůraznil prof. Reich s tím, že právě otázka zahájení časné terapie patří v současnosti k těm nejdiskutovanějším.

Na význam IL‑23 v případě psoriázy se v přednášce IL‑23 – hlavní regulační cytokin psoriázy zaměřil prof. Lars Iversen, University Hospital of Aarhus, Dánsko. Jak uvedl, nově byla prokázána úloha Th17 a IL‑23 v psoriatickém zánětu, přičemž heterodimerický cytokin IL‑23 obsahuje protein p19 a p40, který je také součástí IL‑12. Expozice IL‑23 je přitom nezbytná pro vývoj patogenních zánětlivých buněk Th17, které produkují vysokou úroveň IL‑17, IL‑22, IFNγ a TNFα. Právě interleukin IL‑23, který se nachází v zánětlivých ložiscích, tedy způsobuje epidermální hyperplazii, akantózu a hyperkeratózu, a to v souvislosti se stimulací a diferenciací patogenních Th17 lymfocytů, které produkují prozánětlivé cytokiny IL‑22, IL‑17 a IFNγ. Při absenci či normálních koncentracích IL‑23 se buňka Th17 diferencuje na nepatogenní Th17 hostitelské ochranné buňky ovlivňující IL‑17 a IL‑10 (viz tabulku 1).

„V čem spočívá rozdíl mezi zacílením na IL‑12/23 a zacílením na samotný IL‑23, zřejmý z výsledků studií s risankizumabem a ustekinumabem (PASI 75 a PASI 90 ve prospěch vyšších dávek risankizumabu)? Jsou rozdíly způsobeny odlišnou afinitou, odlišným dávkováním, tím, jak působí IL‑12 a p40? Existuje vědecké vysvětlení?“ ptal se prof. Iversen. Podle něho je zatím zřejmé, že IL‑23 je nejvíce prozánětlivá složka rodiny cytokinů a právě zacílení na IL‑23 redukuje populaci patogenních buněk Th17 (s potenciálním výsledkem redukce prozánětlivých cytokinů včetně IL‑17 a IL‑22). Rozdíly v zacílení terapie na inhibici IL‑17 a IL‑23 ukazuje tabulka 2.

„IL‑23 iniciuje diferenciaci patogenních buněk Th17 a produkci IL‑17 v pre‑psoriatické kůži, v případě počátečních lézí pak IL‑23 podporuje přežití a expandování patogenních Th17 lymfocytů. U chronické psoriázy přetrvávající vysoká koncentrace IL‑23 udržuje nadměrnou produkci IL‑17, který je zdrojem zánětlivé reakce. Zdá se tedy, že IL‑23 se zdá být hlavním regulačním cytokinem v patogenezi psoriázy,“ shrnul prof. Iversen.



Potenciál pro trvalou kontrolu psoriázy

Jak se shodli prof. Reich a prof. Hervé Bachelez, Saint‑Louis University Hospital Paris, Francie, právě inhibice IL‑23 může být zásadní pro trvalou kontrolu psoriázy. V této souvislosti prezentovali několik stěžejních klinických studií III. fáze s inhibitory IL‑23 u pacientů s psoriázou.

Dvojitě zaslepené, randomizované, kontrolované (placebo, ustekinumab) globální studie UltIMMa‑1 a UltIMMa‑2 fáze III, které proběhly na 139 místech včetně ČR, byly zaměřeny na účinnost a bezpečnost risankizumabu u středně těžké až těžké psoriázy. V rámci studie UltIMMa‑1 bylo 506 pacientů náhodně rozděleno k podání 150 mg risankizumabu (n = 304), 45 mg nebo 90 mg (podle tělesné hmotnosti) ustekinumabu (n = 100) nebo placeba (n = 102). Následně ve studii UltIMMa‑2 bylo 491 pacientů náhodně rozděleno do tří skupin: 150 mg risankizumabu (n = 294), 45 mg nebo 90 mg ustekinumabu (n = 99) nebo placeba (n = 98).

Obě studie splnily primární sledované cílové parametry. V týdnu 16 bylo v UltIMMa‑1 dosaženo PASI 90 u 229 (75,3 %) pacientů užívajících risankizumab oproti 4,9 procenta, kteří dostávali placebo (rozdíl 70,3 % [95% CI 64,0–76,7]), a 42 (42 %) užívajícím ustekinumab. V 16. týdnu ve studii UltIMMa‑2 bylo dosaženo PASI 90 u 220 (74,8 %) pacientů užívajících risankizumab proti dvěma (2 %), kteří dostávali placebo (rozdíl 72,5 % [95% CI 66,8–78,2]), a 47 (47,5 %) užívajícím ustekinumab.

„V porovnání s pacienty léčenými placebem nebo ustekinumabem dosáhlo za 52 týdnů trvání studie signifikantně více nemocných léčených risankizumabem onemocnění bez symptomů (čistou nebo téměř čistou kůži sPGA 0/1) a psoriáza přestala ovlivňovat kvalitu jejich života,“ uvedl prof. Bachelez. Risankizumab tedy prokázal oproti placebu i ustekinumabu signifikantně vyšší účinnost a potvrdil superioritu, přičemž profil nežádoucích účinků byl obdobný ve všech třech skupinách a nevyskytly se žádné neočekávané události ohledně bezpečnosti léčby (viz tabulku 3).

Dalším z prezentovaných klinických hodnocení byla randomizovaná, dvojitě zaslepená, kontrolovaná klinická studie IMMvent (n = 605), která porovnávala bezpečnost a účinnost risankizumabu ve srovnání s adalimumabem u dospělých pacientů se středně závažnou nebo závažnou formou psoriázy.

Výsledky studií ukázaly, že při podávání risankizumabu (150 mg) bylo po 16 týdnech léčby dosaženo nejméně 90% zlepšení u primárních cílových parametrů: indexu PASI 90 (Psoriasis Area and Severity Index – index postižené plochy a závažnosti psoriázy) a odpovědi sPGA (static Physician Global Assessment – statické celkové zhodnocení lékařem) s výsledkem čistý nebo téměř čistý (sPGA 0/1) ve všech třech studiích v porovnání s ustekinumabem, adalimumabem nebo placebem. Ve studii IMMvent významně více pacientů léčených risankizumabem (oproti adalimumabu) dosáhlo v 16. týdnu léčby skóre DLQI 0 nebo 1, což naznačuje, že psoriáza již nemá vliv na kvalitu jejich života.

Ve druhé fázi studie IMMvent (týden 16 až 44) byli pacienti s odpovědí PASI 50–90 na léčbu adalimumabem v týdnu 16 znovu randomizováni a buď převedeni na risankizumab (n = 53), nebo pokračovali v léčbě adalimumabem (n = 56). Z těchto pacientů dosáhlo v týdnu 44 odpovědi PASI 90 celkem 66 procent pacientů převedených na risankizumab ve srovnání s 21 procenty pacientů, kteří pokračovali v léčbě adalimumabem.

Kromě toho v týdnu 44 dosáhlo 40 procent pacientů převedených na risankizumab odpovědi PASI 100, zatímco ve skupině s adalimumabem to bylo jen sedm procent. Ve všech primárních i sekundárních cílových parametrech bylo dosaženo statistické významnosti p < 0,001. Obdobně i po roce léčby risankizumabem dosáhlo úplně čisté kůže (PASI 100) 56 a 60 procent pacientů ve srovnání s 21 a 30 procenty pacientů léčených ustekinumabem (ve studiích UltIMMa‑1 a UltIMMa‑2). „Právě čistá kůže je základním ukazatelem, který je pro pacienta nejdůležitější známkou úspěšnosti léčby onemocnění. Zvláště potěšitelný je počet pacientů, kteří v klinických studiích dosáhli vysokých hodnot PASI. Čistá kůže je důležitým cílem léčby a stále zůstává nedosaženým požadavkem pro mnoho našich pacientů trpících psoriázou,“ zdůraznil prof. Reich.

Čtěte také


Copyright © 2000-2019 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky