Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Neděle 29. listopad 2020 | Svátek má Zina
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Testované vakcíny proti COVID‑19. Přehled výsledků klinických studií fáze I a II

Foto: shutterstock.com

Testované vakcíny proti COVID‑19. Přehled výsledků klinických studií fáze I a II

Medical Tribune 21/2020
02.11.2020 11:44
Zdroj: MT
Autor: miš
I odborníci, kteří nejsou přímo propagátory plošného očkování, se shodují, že pandemii COVID‑19 ukončí až příchod účinné vakcíny. Jak reálnou šanci tedy světová populace má?

Jaká část populace musí být proočkovaná, aby se pandemie zastavila

Základní poznatky o vakcínách (nejen proti COVID‑19) svědčí o tom, že téměř žádná vakcína nemá 100% odpovídavost a účinnost. U části populace nedojde k dostatečné imunitní odpovědi, která představuje ochranu vakcinovaného. Podle protektivní účinnosti konkrétní vakcíny, podle znalosti virulence patogenního mikroorganismu a podle podílu citlivé populace lze pomocí matematických modelů predikovat, jaké procento cílové populace musí být proočkováno, aby došlo k ukončení epidemie bez nutnosti dalších opatření.

Sarah Bartschová uveřejnila práci (1) o tom, že simulační modely prokázaly, že k prevenci epidemie COVID‑19 (snížení maximálního výskytu o více než 99 %) musí být účinnost vakcíny alespoň 60 procent, pokud je proočkovanost 100% (reprodukční číslo = 2,5–3,5). Účinnost vakcíny musí stoupnout na 70 procent při 75% proočkovanosti a při 60% proočkovanosti musí být účinnost vakcíny 80 procent. Studie Bartschové tedy zjistila, že účinnost vakcíny musí být alespoň 70 procent, aby se zabránilo epidemii, a nejméně 80 procent, aby se epidemie ukončila bez dalších opatření, a to při minimální proočkovanosti nad 60 procent.

Dalšími proměnnými těchto modelů je podíl vnímavé populace. Z toho vyplývá, že je pro ukončení pandemie je nezbytné ve velmi krátké době proočkovat minimálně polovinu populace, a to včetně dětí, u nichž zatím nejsou k dispozici ani předběžné výsledky testování. Podle literárních zdrojů se plánují pediatrické studie u dětí nad pět let.

Tyto údaje vedou k zamyšlení, jak výrobně a logististicky zajistit proočkovanost v řádu desítek procent populace. Podle velmi optimistických odhadů k tomu může dojít v řádu mnoha měsíců až několika let. Druhým nepříznivým faktorem jsou protivakcinační nálady nejen v ČR, ale v celém „civilizovaném“ světě.


Typy zkoumaných vakcín

Po celém světě probíhají stovky klinických studií s nejrůznějšími typy vakcín – od inaktivovaných až po vysoce sofistikované vektorové a využívající mRNA, na počátku jsou studie s DNA vakcínami (viz tabulku 1).

Hodny pozornosti jsou čtyři typy vakcín, které se dostaly do klinických studií fáze III. První výsledky studií fáze III u první vakcíny (OxfordChAdOx1 nCoV‑19 [AZD1222]) můžeme čekat na přelomu roku 2020 a 2021. Při troše štěstí by pak první vakcína mohla být v emergentním režimu použití dostupná na přelomu prvního a druhého kvartálu 2021.

V přehledu uvádíme klinické studie fáze III, které zařadily/plánují zařadit devět až šedesát tisíc subjektů, většinou ve věku 18–59 let (viz tabulky 2 a 3). Koncem září 2020 uveřejnil New England Journal of Medicine výsledky klinické studie fáze I u vakcíny mRNA‑1273 u dvou skupin seniorů ve věku 56–70 let a 71 let a starší (n = 40). I v této věkové skupině, u níž se předpokládá nižší reaktogenita imunitního systému, došlo k robustní tvorbě virus neutralizačních protilátek i k masivní buněčné odpovědi srovnatelné jako u populace 18–55 let, přičemž nežádoucí účinky byly mírné nebo středně závažné (reakce v místě vpichu, únava, zimnice, bolesti hlavy, myalgie) a byly netradičně častější po druhé vakcinační dávce (2). Výsledky studií ani fází I u pediatrické populace nebyly zveřejněny.


Charakter vakcín

Tvorba protilátek a buněčná odpověď závisí na použitém antigenu. U SARS‑CoV‑2 se většinou volí tzv. S‑protein (spike, RBD), tedy fúzní protein s vysokou imunogenitou, avšak také se značnou variabilitou. Hovoří se o tom, že může představovat jakési mimikry viru a jím navozená imunitní odpověď nemusí být přímo cílená proti virové částici. Dalšími antigeny jsou nukleokapsidový (N‑protein), což je RNA syntetizující protein s vysokou imunogenitou a stabilitou. Obálkový antigen (E‑protein) je zodpovědný za asemblaci viru a je stabilní, zatímco membránový antigen (M protein), který je taktéž zodpovědný za asemblaci viru, je variabilní a není známo, zda je dostatečně imunogenní.


Inaktivované vakcíny

Zveřejněné výsledky se týkaly placebem kontrolovaných, dvojitě zaslepených studií fáze I a II. Není zcela obvyklé, že se v těchto fázích studií používá protokol dvojitě zaslepených hodnocení, ale v tomto případě se v Číně (všechny inaktivované vakcíny jsou čínské provenience) na základě studií I/II začalo očkovat (podle dostupných a ne zcela ověřených informací). V publikovaných výsledcích u všech tří vakcín došlo k produkci IgG specifických protilátek proti celému virionu. Virus neutralizační protilátky (funkční protilátky) stouply až na dvojnásobné množství oproti placebu. U tohoto typu vakcín se uplatňuje antigenita celého virionu, nejen S‑proteinu. Sérokonverzi (čtyřnásobný vzestup titru protilátek) vykázaly všechny vakcíny u dostatečného podílu vakcinovaných.

Z bezpečnostního hlediska převažovaly lokální nežádoucí účinky. Nevyskytly se žádné závažné ani neočekávané nežádoucí účinky.


Subjednotková vakcína

Jde o vakcínu společnosti Novavac (NVX Cov2372), což je rekombinantní syntetický S‑protein. Zveřejněny byly výsledky jednoduše zaslepené studie fáze I (n = 110/23) a jako komparátor byly použity placebo a kovalescentní plazma.

Specifický IgG proti S‑proteinu byl oproti komparátorům dramaticky vysoký (550krát), produkce virus neutralizačních protilátek byla nižší (ale významná) a k sérokonverzi došlo v 30–100 % v závislosti na dávce a režimu podání.

U dvoudávkového schématu se objevily v 60 procentech místní nežádoucí účinky, systémové nežádoucí účinky se vyskytly netradičně ve stejné míře i po druhé dávce: myalgie (100 %), bolest hlavy, únava a artralgie (více než 50 %). Nevyskytly se žádné velmi závažné a závažné nežádoucí účinky.


Adenovirové vektorové (nereplikační) vakcíny

Jako vektor byly použity lidské adenoviry 5 a/nebo 26 (ad5, ad26), u vakcíny Oxford ChAdOx1 nCoV‑19 (AZD1222) byl použit nereplikační šimpanzí adenovirový vektor. Ruská vakcína Gam‑COVID‑Vac (Gamaleya) využila nereplikační rekombinantní rAd26 a rAd5. Vektory nesly geneticky upravené antigeny (S‑protein). Jako komparátor bylo použito jak placebo, tak kovalescentní plazma. U adenovirových vakcín došlo k robustní tvorbě specifických IgG protilátek, míra odpovědi byla závislá na dávce a věku. Produkce virus neutralizačních protilátek byla nižší než u specifických, ale sérokonverze dosahovala až 100 procent.

Vyskytly se i velmi časté systémové nežádoucí účinky: myalgie, zimnice, horečka, bolest hlavy, únava (kolem 50–80 %). Vyskytly se i neočekávané nežádoucí účinky, které se řešily až v rámci průběhu klinických studií fáze III, roztroušená skleróza, transverzální myelitida, nespecifikované vážné onemocnění a jedno úmrtí (zatím není dostatek informací o souvislosti s vakcínou).


mRNA vakcíny

V současnosti představují průlomovou technologii ve vývoji a výrobě vakcín. Je spíše překvapivé, že tato technologie byla využita a zkoumána v překotném vývoji nezbytně potřebných vakcín proti SARS‑CoV‑2. Testovaly se dvě mRNA vakcíny: mRNA‑1273 (Moderna) kódující S‑2P antigen, tj. S‑protein s transmembránní kotvou v lipidové nanočásticové kapsuli, a BNT162 (BioNTech), což je mRNA kódující S‑protein v lipidové nanočástici. Obě vakcíny vedly k dramatickému nárůstu specifických IgG (6 100krát), přičemž virus neutralizační protilátky vykazovaly menší až malý nárůst. K sérokonverzi došlo ve 100 procentech.

Po první dávce byly pozorovány lokální nežádoucí účinky v 70–90 procentech a systémové přibližně v 50 procentech. Po druhé dávce výrazně stoupl výskyt systémových nežádoucích účinků (únava, bolest hlavy horečka, nauzea, myalgie, artralgie, vzácně přechodná neutropenie a lymfopenie).


Literatura

1. Bartsch SM, et al. Vaccine Efficacy Needed for a COVID‑19 Coronavirus Vaccine to Prevent or Stop an Epidemic as the Sole Intervention. Am J Prev Med. 2020;59(4):493−503.

2. Anderson EJ, et al. Safety and Immunogenicity of SARS‑CoV‑2 mRNA‑1273 Vaccine in Older Adults. N Engl J Med 2020. September 29, 2020 DOI: 10.1056/NEJMoa2028436.



Copyright © 2000-2020 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky